Článek
V těchto případech nejde o duševní poruchu, ani o předstírání gravidity. Ženy si opravdu myslí, že se ocitly v jiném stavu. Zvlášť pokud dlouho a bez výsledku čekaly na dítě. Historie však zaznamenala takový stav i u žen, které porodily více dětí.
Nejedná se ani o „syndrom barona Prášila“, kdy se někteří jedinci snaží dostat do nemocnice, a proto simulují příznaky nejrůznějších nemocí, někdy i velmi dovedně. Případy falešného těhotenství představují spíše jakési vítězství ducha nad hmotou.
Přesvědčení postižených žen bývá tak silné, že se v jejich tělech odehrávají všechny hormonální procesy, obvyklé v těhotenství. Dochází třeba ke zvýšené produkci gonadotropinů v mezimozku a také prolaktinu v hypofýze. Mobilizuje se rovněž činnost nadledvinek, což zvyšuje zadržování vody. To pak zvětší obvod břicha, aniž by se nějak podstatně zvětšovala děloha.
V dnešní době je málo pravděpodobné, že by se případ pseudogravidity dostal až na porodní sál. Historie ovšem zná i takové případy. Někdy jim napomohly falešně interpretované útvary v břiše, které dělohu připomínaly. Zejména přeplněný močový měchýř prý dokázal lékaře oklamat.
Tyto ženy netrpí žádnou duševní poruchou. Jakmile lékaři objasní příčiny jejich problémů a léčí je pomocí hormonů, jejich stav se obvykle upraví a žádná psychóza jim nehrozí.
Falešná těhotenství v historii
Případy falešného těhotenství popsal už starořecký lékař Hippokrates. Historicky nejslavnější falešné těhotenství zažila podle všeho anglická královna Marie Tudorovna v 16. století. Proslula jako Bloody Mary, tedy Krvavá Marie. Ten přídomek si vysloužila za potlačování protestantů a protežování katolíků. Byla dcerou Jindřicha VIII. a v 38 letech se vdala za španělského krále Filipa II, který byl o deset roků mladší. Začala vykazovat všechny znaky těhotenství. To se však zdálo v jejím věku a v té době velmi nepravděpodobné.
Téměř po roce se ukázalo, že příchod následníka trůnu lze vyloučit. Bloody Mary prý zemřela ve 42 letech. Před smrtí se u ní znovu dostavily příznaky falešného těhotenství. Historie nezná „kdyby“, pokud by však opravdu porodila následníka trůnu, Anglie by se zřejmě stala katolickou zemí.
Porodnická věda nebyla v šestnáctém století nijak vyspělá. Skutečná diagnóza časného těhotenství nebyla možná. V té době navíc nepředstavovala gravidita jen radostnou událost, ale i velké riziko pro zdraví a život ženy. O šancích novorozenců na přežití ani nemluvě. O tom ostatně svědčí i rodinná anamnéza Marie Tudorovny. Její matka rodila šestkrát a ona přežila jako jediné dítě.
