Článek
Kdo z nich má asi pravdu? Dlouhodobá životní zkušenost říká, že pravda se nachází někde uprostřed. V konzumaci potěšení platí pravidlo zlaté střední cesty. A vztahuje se na všechny smyslové požitky, včetně požitků sexuálních.
Tato poučka nabyla zvláštního významu, když vědci v mozku objevili chemickou látku zvanou dopamin. Už se zdálo, že byla nalezena pravá příčina příjemných pocitů. A také vysvětlení toho, proč tak toužíme po dobrém jídle nebo orgasmu. Nakonec však zjistili, že celý systém bude složitější. Samotný dopamin nestačí. Naši posedlost sexem, čokoládou, cigaretou, oblíbenou hudbou nebo i drogou způsobují i jiné mozkové látky podobné opiátům, říká se jim endorfiny.
S těmito látkami naše tělo pochopitelně šetří. Trvalý pocit slasti je nemožný. Na naše smysly útočí neustále smyslové vjemy. Spousta pachů, vůní, chutí, zvuků, obrazů, dotyků a dalších informací. Každá z nich může v mozku vyvolat různě velké množství endorfinu. Díky tomu snadno třídíme pocity na příjemné a nepříjemné.
Lidské počínání směřuje k znásobení příjemných vjemů. Dejme tedy za pravdu hédonikům. Naprostá většina lidí si přeje svou rozkoš zvýšit. Endorfin se někdy vyplaví i při stresu a pocitu nebezstejně pečí. O tom by mohli vyprávět vyznavači adrenalinových sportů nebo milovníci filmových hororů.
Pokud se budeme snažit stále stupňovat své požitky, zaplatíme za jídlo obezitou, za drogu závislostí a sexuální požitkářství z nás učiní pohlavního štvance.
Ale pozor! Zdroje rozkoše jsou omezené a brzy se vyčerpají. Sexuální prožitek brzy vyprchá. Stejně jako potěšení z dobrého oběda nebo radost z výhry v loterii. Chemická látka, která by zajišťovala trvalé potěšení ze sexuálního spojení je ryzí utopií. Pokud se budeme snažit tento požitek stále stupňovat, za jídlo zaplatíme obezitou, za drogu závislostí a sexuální požitkářství z nás učiní pohlavního štvance. Následky těchto dobrodružství budou nadmíru chmurné.
Jeden ekonom se mě nedávno ptal, jak vysvětlíme jeho požitek z hromadění peněz. Toto potěšení, jako naplnění touhy po moci nebo politických funkcích, spouští mozkové endorfiny zprostředkovaně. Potěšení, které nacházíme v penězích, společenském postavení a politických funkcích, můžeme vysvětlit představou dobrého jídla, pohodlného bydlení a kvalitního sexu, které si za to všechno pořídíme. I tady je ovšem namístě varovat před přesycením a závislostí. Ta hranice mezi požitkářstvím a askezí je opravdu někdy velice úzká.
