Hlavní obsah

Sexuální podtext tance

Právo, Radim Uzel

Čeština má pro promiskuitního muže celou řadu výrazů, jako například sexuální recidivista, donchuán či děvkař. Není to podle mě profese, je to hobby. Marně pátrám po ženském ekvivalentu proutníků. Nedávno mne jeden expert nezištně poučil o možnosti, jak diagnostikovat ženskou sexuální vášnivost. Jako univerzální průzkumná metoda mu slouží tanec.

Foto: Město Jemnice

Historická lidová slavnost Barchan v Jemnici ožije od pátku 17. června do pondělí 20. června 2016.

Článek

Jedná se o klasický párový tanec, při kterém je důležitý tělesný kontakt tanečníků a jejich vzájemná pohybová souhra. "Pane doktore, stačí prvních deset kroků a mám jasno," pravil onen sexuální diagnostik s přehledem.

"Nemusí jít o nějaké extra profesionální figury, ale dřevo na parketě zůstává dřevem v posteli. Zatímco s tou pravou si hned pasujeme jako klíč do zámku."

Když nad tím tak přemýšlím, něco pravdy na tom bude. Tanec býval odjakživa nejstarším sexuálním symbolem. Dodnes slouží v primitivních kulturách i ve vyspělé společnosti jako erotická stimulace a možná i jako sexuální předehra.

Čistě empiricky vzato, taneční kroky by snad mohly představovat diagnostickou metodu. Lékař by místo vyplňování složitých testů a dotazníků "SFŽ - sexuální funkce ženy" a jejich náročného bodového hodnocení prostě v ordinaci vyzval klientku k tanci. Obávám se však, že by to mnohé z nich ale vzaly jako harassment.

Nezištně předávám nápad s tancem jako sexuální diagnostickou metodou všem českým proutníkům. I když mám v koutku duše podezření, že mnozí tu zkušenost udělali dávno sami, bez mých rad, v rámci své experimentální činnosti. Mně nezbývá než si povzdechnout nad zábavami, kde si tanečníci tiskli v rytmu tanga líčko na líčko a kde zamilovaní toužebně očekávali kýžený ploužák.

Dnešní rytmické skákání, podbarvené ryčnými decibely, se mi pak logicky jeví spíš jako činnost asexuální. A není potom divu, že k dosažení žádoucího efektu zbývá jenom konzumace nějaké extatické drogy. Ale to už je jiná kapitola.

Snad žádná jiná móda na světě nepodléhá tak rychlým změnám jako móda tance. Nedávno jsem na besedě vyprávěl, jak jsem jako dítě zažil válečné nálety. Mladí lidé se na mě dívali dost nedůvěřivě.

Kdybych jim přiznal, že jsme se v tanečních učili Českou besedu, přidal by se k této nedůvěře zřejmě i kus pohrdání. A datum mého narození by nepochybně zařadili nikoliv do druhé, ale už do první světové války. Ne-li rovnou do války třicetileté.

Pokud jde o módu tanců, platí v ní víc než v čemkoliv jiném, že "jiný kraj, jiný mrav". Při nedávné dovolené v Řecku jsem zjistil, že tento národ téměř nezná párové tance. Všechno tam tancují v kruhu. Tělesný kontakt ovšem zachovali. Objímají se kolem ramen.

Začínám do toho trochu vidět. A znalost České besedy se mi také hodila. Ve vší skromnosti se přiznávám, že jsem tam v tanci vyhrál cenu: láhev erotického vína. Sexuální podtext byl tak zachován.

Tím spíš, že v porotě zasedala dáma s poprsím číslo šest. Kuriózní je, že nás tam taneční kroky soutěžního tance učil jeden Čechořek (nebo Řekočech?). Jako by z oka vypadl panu prezidentu Klausovi. Začínám být na svůj řecký úspěch hrdý.

Související témata:

Výběr článků

Načítám