Článek
O tom, že sex po šedesátce není žádné tabu, vypovídají i statistiky. Podle americké studie tři čtvrtiny dospělých mezi 57 a 64 lety jsou sexuálně aktivní. To samé lze říci i o polovině lidí od 64 do 75 let a třetině starších pětasedmdesáti let. Ani s četností to není až tak špatné, jelikož se starší lidé nejčastěji sexu věnují třikrát do měsíce.
Snížení sexuální aktivity a ztráta chuti na sex přitom souvisí především se zdravotními problémy a pak také s tím, že především ženy v tomto věku postrádají vedle sebe sexuálně aktivního partnera.
Přechodem sexuální touhy nekončí
Jeden z největších mýtů, jenž panuje, je ten, že pro ženu sexuální život končí přechodem. I když u ženy v tomto období dochází k řadě změn, rozhodně to není konec její sexuality.
Ženy většinou vyžadují jen od partnerů jiný přístup. "Málokterá žena je dlouhodobě puzena biologickou touhou po sexu, a tudíž jí pouhá sexuální stimulace nestačí. Žena se potřebuje přeladit kognitivně – myšlenkově. Zapomenout, že je potřeba koupit máslo, uklidit a připravit partnerovi večeři. Z toho vyplývá, že než se u ženy probudí vášeň, chvíli to trvá. Některá potřebuje předehru fyzickou – mazlení, jiná si zase potřebuje popovídat či třeba zalézt do vany a vychutnávat ticho," vysvětluje Kateřina Filasová ze Sexuálně.cz.
Touha ženy je navíc ovlivněna i hormonální nerovnováhou. Jelikož v období menopauzy zaniká ve vaječnících produkce estrogenu a dochází i k fyziologickým změnám pohlavních orgánů, jako je např. ztenčení tkání a snížení lubrikace. Tento problém lze velmi snadno vyřešit léky s estrogeny a pak používáním lubrikantů.
Často ženy během tohoto období přiberou na váze a pak je trápí nepravidelné návaly horka a změny nálad. Řešením může být návštěva u psychologa, změna životního stylu či hormonálně-substituční léčba.
Závěrem lze tedy říci, že i když reakce ženy mohou být pomalejší, každý problém lze u nich řešit a to bez ohrožení jejich sexuality. Schopnost dosáhnout orgasmu totiž u žen zůstává až do konce života a to i po odstranění vaječníků a dělohy.
Impotence není nutným projevem stárnutí
Muži by si měli uvědomit, že impotence nebo-li neschopnost dosáhnout a udržet erekci, není ani tak záležitostí stárnutí, jako spíš psychický problém.
I když zdraví muže již není takové a začíná mít nejrůznější cévní či neurologické problémy, většina z nich je léčitelná a tedy impotence nemusí být trvalá. Podle statistik za impotenci mohou z 25 procent léky a to především na krevní tlak, srdce a vředy. Nicméně i lidé užívající tyto léky mají velké šance na zlepšení stavu, a to například tím, že omezí solení, alkohol či ostré koření.
V každém případě, pokud má muž sebemenší problémy s erekcí, měl by okamžitě navštívit lékaře, který mu problém pomůže vyřešit. Někdy postačí návštěva psychologa, jindy urologa, sexuologa či internisty. V každém případě řešit situaci je důležité. A házení viny na stárnutí je podle odborníků naprosto nesmyslné. Vždyť celkem běžně sexuálně žije každý čtvrtý osmdesátník.
Nikdo není tak starý, aby mohl postrádat intimitu
Podle odborníků by si měl každý uvědomit, že neexistuje věková hranice, pro kterou by měl být sex tabu. Možná se změní styl prožitků, ovšem nikdy nelze říci, že se sníží jejich kvalita.
Proto chcete-li být po sexuální stránce co nejdéle aktivní, dbejte na svůj životní styl a zbytečně se nestylizujte do rolí nefunkčních staříků. A to platí zejména pro muže, kteří často své problémy s erekcí bagatelizují a tak své problémy jen zbytečně prohlubují.