Sex ve vesmíru bývá příliš komplikovaný

Astronautům musel nejvhodnější polohy pro soulož v kosmu vybírat počítač. Pravda, měl nepochybně z čeho vybírat. Jenom třeba jedna francouzská publikace uvádí 365 různých poloh při pohlavním styku. Na každý den v roce jednu. Většina z nich je však ve stavu beztíže nepoužitelná.

Představa, že dva lidé, které zbavíte zemské přitažlivosti, mají k dispozici nepřeberné varianty sexuální gymnastiky, je zkreslená. Ve skutečnosti jsou možnosti kosmonautů značně omezené. Soulož ve vesmíru není vůbec nic snadného. Není sporu o tom, že na Zemi se sexuálnímu spojení daří mnohem lépe.  

Ve stavu beztíže samozřejmě nestačí pouze vhodná poloha. Astronauti musí použít také různé metody a pomůcky. Ať už to jsou poutací pásy, nafukovací tunely nebo jiné zlepšováky. Ty umožňují, aby se souložící pár u sebe vůbec udržel a pohlavní spojení se neustále nepřerušovalo.

Američané údajně testovali celkem deset způsobů. Při šesti z nich využívali zmíněné přístroje. Při čtyřech se kosmonauti museli spolehnout pouze na sílu svých svalů a šikovnost. Potud zpráva NASA.

Člověk si najednou uvědomí, co by si jinak neuvědomil: k úspěšnému množení lidského plemene je potřeba jak přitažlivosti sexuální, tak i přitažlivosti zemské. Proto bude kosmický sex ještě dlouho exotickým dobrodružstvím pro velmi úzký okruh vyvolených.

Pohlavní styk ve výšce 10 000 metrů proti tomu vypadá jako zcela neškodné hobby. I když je pro mnohé jedince také velice lákavé. Před několika lety proskočila tiskem zpráva o existenci "Klubu 10 000". Sdružuje lidi, kteří absolvovali soulož ve výšce 10 000 metrů a výše. Snahy o členství v klubu však prý vedly k tomu, že se před toaletami některých dopravních letounů vytvářely fronty zájemců.

Před několika dny přinesly světové zpravodajské agentury zprávu o tom, že jedno takové letadlo musely na letiště doprovodit dvě americké stíhačky. Policie záchodovou dvojici po přistání bez cavyků zatkla a prohledala. Jednalo se o párek homosexuálů.

Ukázalo se, že šlo o planý poplach. Bezpečnostní služba v letadle se domnívala, že dvojice na toaletě připravuje únos nebo explozi. Inu ve věku terorismu není ani přijetí do Klubu 10 000 nijak jednoduché.

O přísném vojenském utajování kosmického sexu ani nemluvě. Američtí stejně jako ruští kosmonauti o něm mlčí jako hroby. I když už v roce 1991 přiznala Angličanka Helen Sharmanová, že se svými ruskými kolegy Krikaljovem a Arcebarským zažila v kosmu "fantastické zážitky".

Kamera ji dokonce přistihla, jak se v kabině kosmické lodi Mir vznáší ve stavu beztíže v apartní růžové noční košili. V kritické chvíli však byly všechny kamery vypnuty. Výsledky těch deseti amerických poloh vybraných počítačem také halí naprostá mlčenlivost.