Sex na jednu noc není pro každého

Jen málokterá žena si totiž podobnou avantýru doopravdy vychutná. Ne každá dokáže z hlavy úplně vygumovat pocity, které u ní může vyvolávat riziko případného těhotenství, pohlavní nákazy nebo morální kocoviny. Ani když si dopřejí alkohol.

Nemluvě o tom, že pravděpodobnost dosažení orgasmu s neznámým partnerem je u velkého množství žen poměrně nízká.

Podle ankety publikované v časopise American Sociological Review k němu dospělo při prvním intimním styku s náhodným milencem pouze 11 % žen.

Ale i pokud došlo na druhý nebo třetí pokus s tím samým partnerem, uspokojil sex pouze 16 % z nich. Jejich orgasmu se nejlépe daří ve stálejších vztazích. Navíc s mužem, kterého milují a důvěřují mu, který je zná, ví, kam sáhnout a jak.

I když ženy mají rády romantiku, vášeň, a některé také adrenalin, pro naprostou většinu z nich bývá nejdůležitější to, aby se s partnerem cítily příjemně a bezpečně.

I proto si příležitostné dobrodružství užijí spíš muži než ženy. Dokážou totiž vnímat sex víc jako tělesnou než citovou záležitost. Něžnějšímu pohlaví přinese nocovka místo orgasmu obvykle určité rozčarování.

Proč se tedy ženy do sexu na jednu noc vůbec pouštějí? Těch motivů může být nepřeberné množství. Partner je přitahuje a po pár skleničkách šampaňského uvěří tomu, že můžou zažít nejlepší sex svého života.

Nebo si potřebují zvednout sebevědomí, utéci od nevyřešených problémů ve svém stálém vztahu, zalepit rány po rozchodu, vyzkoušet si, jestli by z téhle bleskovky nevzniklo něco trvalejšího…

Anebo po stereotypním sexu se stálým partnerem zatouží po spontánním, neplánovaném a impulzívním sexu. Prostě po dobrodružství.

Jenže málokterá žena zvládne to, aby city, které do intimního sblížení přirozeně vložila, ráno rázně utnula a chladnokrevně odešla jen se zdvořilým rozloučením.

Většina žen se také nedokáže vyhnout výčitkám, pokud má stálého partnera. Řada z nich přiznává v internetových diskusích i fakt, že tahle zkušenost změnila jejich chování k němu.

Případně vnesla do vztahu i určité napětí, protože nedokážou zážitek jen tak vymazat z paměti a musejí si dávat pozor, aby se jejich avantýra neprozradila.

Zvlášť když nešlo o nocovku nebo příležitostný sex s někým neznámým, ale naopak s kamarádem, známým, nebo dokonce příbuzným.

A to nemluvím o situaci, kdy žena podlehne kouzlu okamžiku a do muže se zamiluje, protože jí připadá milý, vtipný, hezký, prostě báječný. Zatahovat do sexu na jednu noc city je hodně riskantní záležitost.

Na druhou stranu rozumím tomu, že pro většinu žen je složité se milovat bez citů, jako nějaká sexuální mašina. Tím spíš neumím odhadnout, jak moc si takový sex mohou užít. Mám o tom přirozeně své pochyby.

Mladí lidé diskutují na internetu, jestli je lepší, aby si vzali partnera na jednu noc domů, nebo šli k němu, případně zvolili neutrální půdu hotelu či penzionu. Poslední možnost dává samozřejmě nejlepší šanci těm, kteří chtějí zdvořile poděkovat a zmizet.

Vyhnou se tak falešným slibům, milostným serenádám i žádostem o telefon.

Nevěřím však tomu, že většina žen by uměla brát nocovku jen jako nezávaznou hru nebo vzrušující zážitek, který si užijí naplno, bez výčitek a bez zklamání. Některé to možná dokážou, ale určitě jich nebude většina.

V ideální nocovce by prý nemělo jít o emoce, ale pouze o sex.

S myšlenkou, že by se právě sex měl vzdálit takovým emocím, jako je zamilovanost, vzájemný soulad nebo empatie partnera, se v naší v postmoderní společnosti setkávám relativně často.

Dokonce se objevily práce určité skupiny sociologů, kteří operují s pojmem sociosexualita.

Označují tak vlastnost, díky které mají muži nebo ženy nadprůměrnou schopnost věnovat se příležitostnému sexu bez jakýchkoliv předsudků nebo zábran.

Tito sociologové ji chápou jako velice pozitivní. Člověk s vysokou sociosexualitou se dokáže věnovat nocovkám pravidelně a systematicky. Navíc často bez respektu k takovým závazkům, jakým je například vztah se stálým partnerem.

I když je sociosexualita v určitých kruzích vytrvale popularizovaná, staví se víc než polovina mužů a žen k těmto myšlenkám hodně rezervovaně. Nepovažují nevěru nebo sexuální promiskuitu za rozumný životní standard.

Je pravda, že muži mají k promiskuitě trochu liberálnější přístup než ženy. Zastáncům soudobého ideologického progresivismu se však daří tento genderový rozdíl mezi nimi postupně oslabovat.

Dnešní život přináší daleko víc šancí k příležitostným intimním stykům než doby minulé. A nemusí jít jen o flámy nebo oslavy, kde se stoupající hladinou alkoholu anebo psychotropních látek klesají zábrany.

Ostatně gynekologové nebo lékaři, kteří léčí pohlavní nemoci, by mohli vyprávět o různých, často až kuriózních situacích, při kterých dochází k náhodnému sexu.

Když už se tedy ocitnete s neznámým člověkem v posteli, je dobré myslet na kondom, neslibovat si věčnou lásku, slušně se rozloučit, a pokud je to možné, zůstat alespoň částečně v anonymitě.

To minimalizuje citové, sociální i zdravotní komplikace v dalším životě. A oslabuje to rovněž pocity viny z nevěry.

V každém případě platí, že sex na jednu noc s neznámým mužem představuje pro ženu tak trochu hazardní hru. V té bývá pravděpodobnost zisku také dost nízká.