Šest znamení, že nejste připraveni na vztah

Společnost nám nepřetržitě předává zprávu, že bychom v určitém věku měli mít vztah, sex, vstoupit do manželství a mít také děti. A pokud jste stále singl a nedosahujete těchto společensky vytvořených milníků, pak si mnozí myslí, že s vámi není něco v pořádku. Realita přitom může být úplně jiná.

Jedním z důvodů, proč se věci nevyvíjejí podle očekávání, je možná jednoduše fakt, že nejste na vztah připraveni. Rodinný a manželský terapeut Erik A. Williams popisuje příznaky, které vás upozorní na to, zda tomu tak skutečně je.

Nestačí jen dívat se na ostatní a snažit se být jako oni. Je potřeba také najít odhodlání dozvědět se více o sobě a o závazcích, které si do vztahu přinášíte. Lidé, kteří nedokážou definovat zdravý vztah, rádi říkají věty typu: „Necháme to vyplynout“, „Nechci nic příliš vážného“.

Najděte si čas na prozkoumání toho, kdo jste, proč jste přesvědčeni o konkrétních věcech ve vztazích, jak můžete být lepším partnerem či partnerkou, a lépe si tak protějšek i vybrat.

Každý z nás by měl mít vize a cíle, kterých by chtěl v budoucnu dosáhnout, a to včetně vztahů.

Lidé se bohužel často vrhají do vztahu jen proto, aby s někým byli, aniž by tušili, jak jim to bude v budoucnu fungovat.

Když si stanovíte vizi, umožní vám to vytvořit si plnohodnotný život a zároveň minimalizovat počet nenaplněných vztahů. Udělejte si čas na prozkoumání svých osobních hodnot a vytvořte si jasný cíl.

Existují tři hlavní typy hranic: pevné, porézní a zdravé. Pevné hranice znamenají, že se s větší pravděpodobností vyhýbáte intimitě a blízkým vztahům a můžete být vnímáni jako emocionálně nedostupní. Pokud máte porézní hranice, je pro vás obtížné říct „ne“. Přebíráte odpovědnost za problémy svého partnera a jste závislí pouze na jeho názoru.

Zdravé hranice pak znamenají, že odmítnete slevit ze svých hodnot, přijmete partnerovo „ne“ a dokážete sdělit své potřeby a přání.

Někteří lidé jsou ve vztahu jen proto, aby se necítili sami, a slova single nebo samota je děsí, jako by to byl trest ve vězení. Samota přitom neznamená osamělost, je spíše o vztahu k sobě samému, o tom, jak se mít rád a jak se starat o své potřeby. Naučte se tedy pracovat sami se sebou a věnujte se činnostem, které vás baví. Choďte na procházky, poslouchejte oblíbené písničky, naučte se malovat, samostatně cestujte atd.

Být jen něčí další možností vede k tomu, že se s větší pravděpodobností zraníte. Přijímáte, že jakákoli pozornost je lepší než žádná. Tato situace je pak buď ztrátou, nebo výhrou. Ale i když vyhrajete a stanete se pro partnera jedinou osobou, se kterou se rozhodne být, musíte také zvážit, zda a na jak dlouho se opravdu může zavázat pouze vám.

Uvědomte si, že jste hodni být jediným partnerem a zasloužíte si být jednoznačně a nekompromisně milováni, respektováni, oceňováni a podporováni.

Ve vztahu je láska vzájemným úsilím. Zlaté pravidlo říká, že bychom měli druhým dělat jen to, co chceme, aby oni dělali nám. Ne každý má však stejné potřeby, aby se mohl cítit milován. Podle autora Garyho Chapmana existuje pět jazyků lásky: slova, přijímání darů, skutky a služby, kvalitní čas a fyzický dotek. Každému vyhovuje něco jiného, proto byste měli s partnerem respektovat a podporovat potřeby toho druhého.