Rychlorande letí aneb Když světu velí casual seznamování

Vytahovat ve společnosti, na večírcích nebo v klubech každou chvíli chytrý mobil už dávno není nic neobvyklého - online jsme už v podstatě pořád. Ovšem když se tuhle pět mých kamarádek naklánělo nad jedním mobilem a víc než půl hodiny se hihňaly jako o život, zbystřila jsem. Že by něco nového? Ještě zvědavější jsem byla, když jsem zjistila, že předmětem jejich zájmu jsou fotografie vesměs zajímavých pánů, které po dotykovém displeji posunují doleva nebo doprava.

„To je Tinder, seznamka, co ti ukazuje lidi v blízkém okolí místa, kde právě jsi. Když se ti někdo líbí, posuneš jeho fotku doprava, a jestli se líbíš ty jemu, můžete si začít psát nebo se rovnou sejít.“ Kamarádka Radka mi s velkou chutí začala vysvětlovat, že mobilní aplikace, která slaví po světě veliký úspěch, vyhledává a spojuje lidi, kteří se právě nacházejí v okruhu několika kilometrů tak, aby se mohli co nejrychleji sejít. Ptám se, jestli chodí často takhle narychlo na rande. „Ne, venku jsem s nikým nebyla, zatím si se všema jenom píšu,“ zasměje se.

„Slyšela jsem, že se tam lidi potkávají jenom kvůli sexu,“ dodává bez obalu další kamarádka. „To bych neřekla, já hlavně chatuju,“ opáčí Radka a další slečna hned pokračuje. „Já jsem byla na jednom rande, ale nebylo to nic moc.“

Nad telefonem se rozjede opravdu živá debata. Dámy ještě srovnávají svoje zkušenosti s ostatními seznamkami, ale těch v podstatě moc není. „Mám kámošku, která si našla přítele přes Badoo,“ zamyslí se další a jiné dvě si vzpomenou, že před pár lety měly profil na Libimseti.cz.

Ať už je praxe na Tinderu nakonec jakákoli, jde rozhodně o novinku, takže se pouštím do zjišťování podrobností. Navíc život ve městě není mnohdy pro lidi bez partnera jednoduchý, takže každá možnost poznat někoho nového se počítá…

Přestože u nás není seznamka Tinder zatím tolik známá, počet porovnání fotek ve světě jde do miliard a podle tvůrců aplikace se přes něj seznámily desítky miliónů lidí. Velmi populární byla také mezi návštěvníky a účastníky letošních olympijských her v Rusku.

„Dá se tím skvěle zabíjet čas, pokud někde čekáš,“ dodává ještě Radka s tím, že je rychlejší a jednodušší než ostatní seznamky a kluci se na ní dají jen tak nezávazně hodnotit - opačně to funguje samozřejmě úplně stejně. Třeba na zastávce tramvaje si tak můžete celkem zábavně ukrátit chvíli.

Nedalo mi to a druhý den jsem si Tinder nainstalovala stejně jako moje dvě kamarádky, které o něm také slyšely poprvé. Na rozdíl od seznamek, kde vyplňujete dotazníky, tahle aplikace vezme vaše křesní jméno a věk z Facebooku, vy jen přidáte pár fotografií, popřípadě nějakou osobní poznámku a váš android nebo iPhone začnou chrlit fotografie mužů, případně žen, pokud chcete, kteří jsou od vás do okruhu tolika kilometrů, kolik si určíte.

Aplikace k vybraným adeptům na rychloschůzku navíc zjistí, jestli nemáte nějaké společné přátele na Facebooku nebo jestli se vám líbí stejné facebookové stránky, případně knížky, místa, kam chodíte, nebo hudba. A to už může stačit na docela příjemný začátek konverzace… Zvědavě si prohlížím obrázky. Ze začátku mě překvapuje, že snad víc než půlka mužů, kteří se mi na displeji ukazují, jsou cizinci. Někteří žijí alespoň na nějakou dobu v Česku, ale poznámky typu „Ahoj všichni, jsem na dovolené po Evropě, tyhle tři dny trávím v Praze a pak jedu do Vídně“ nejsou výjimkou. No, to na nějaké seriózní začátky nevypadá, ale nevzdávám se.

Posunuji několik fotografií směrem doprava, což znamená, že dotyčným dávám takzvaný „lajk“ jako na Facebooku, a začínají se mi objevovat shody - dostávám „lajky“ i od nich. Vida, kolik je v mém okolí mužů, kteří by si rádi někam vyrazili. Fakt je, že nechci být příliš aktivní, takže neposílám zprávu jako první. Po chvíli se mi na chatu objevuje pár prvních přímých kontaktů, většinou typu: „Ahoj, jak se vede.“ A pár konverzací takhle taky končí. S několika muži si vyměňuji tři banální zprávy a hned dostávám pozvání na schůzku.

Chvíli si píšu s turistou z Izraele, který se nejdřív ptá na jazzový klub, a když ho posílám do Jazz Docku, kam ráda chodím, dostanu za pár hodin zprávu: „Jsme s kamarádem na cestě, jdeš tam taky?“

Je ale pozdě večer a já se navíc ohromně bavím konverzací s italským klukem, který hned v první zprávě navrhl, abychom se vzali. Oběma nám přišlo legrační naplánovat si svatební cestu i líbánky. Tím ale konverzace skončila.

Čeští kluci byli v konverzacích trochu při zemi. Faktem je, že docela dost z těch, na které jsem narazila, se profesně nějakým způsobem zabývalo novými médii, on-line reklamou a podobně. Když jsem se ptala, proč jsou na Tinderu, nejčastěji jsem se dozvěděla, že je to trendy.

„Podívej, lásku tady člověk nenajde, nikdo ji tu, myslím, ani nenabízí,“ napsal mi Petr, kterého naše konverzace už asi pak nebavila. Druhý den jsem si všimla, že už ho nemám v seznamu kluků, se kterými jsem měla match, což tu funguje jako synonymum shody nebo spárování.

„Tvůrci aplikace sami píšou, že jde o takzvané casual seznamování,“ vysvětluje projekt manažer Ivan Vlasyuk, který pracuje ve společnosti, jež se zabývá vytvářením aplikací. Slovo casual znamená samozřejmě nenucený, náhodný nebo neformální, v souvislosti se vztahy by se ale dalo přeložit spíš jako nezávazný.

„Nicméně je to jako seznamování v baru - každý tam jde hledat něco jiného,“ potvrzuje mi můj dojem Ivan, který se ve světě seznamek pohybuje. „Máte tady standard dating, tedy běžné randění, kdy se lidi potkávají na různých společenských událostech nebo v pátek v baru,“ pokračuje Ivan s tím, že ti, kterým se takto seznámit nedaří, se obracejí na seznamky na internetu jako Badoo nebo Libimseti.cz. Ty jsou tu už ale hodně let a jsou zahlcené profily.

„Na rozdíl od Tinderu to bývá mainstreamová záležitost.“ Jednoduše řečeno - v zavedených internetových seznamkách je po pár letech až příliš mnoho lidí a těžko se hledá někdo, s kým máte něco společného.

Na Tinderu je rozhodně příjemné, že je opravdu rychlý a jednoduchý, a vzhledem k tomu, že umí použít vaše profilové informace z Facebooku o vašich zálibách a umí najít i shodu mezi facebookovými přáteli, vůbec nemusíte začínat první kontakt úplně naslepo. Navíc je docela pravděpodobné, že se vám velmi rychle objeví i pár přátel nebo přátel vašich přátel - mně konkrétně se během druhého a třetího dne na Tinderu zobrazili hned tři přátelé v mém okolí.

Zato na klasických seznamkách musíte vyplnit dotazník, nahrát fotky a probírat se profily velkého počtu lidí. Ivan ještě dodává, že i klasické seznamky už zavádějí aplikace do mobilu, aby uživatelům zatraktivnily služby.

„Stejně jako každé dítě jsem byl nejdřív na Libimseti.cz,“ říká šestadvacetiletý Lukáš. „Tam se jednotlivé profily bodovaly, tak jsme s kamarády soutěžili, kdo jich dostane víc, akorát že jsme jich moc nedostali,“ směje se a dodává, že pak celá síť nějak začala upadat.

„V době, kdy jsem neměl přítelkyni, zkusil jsem Badoo. S několika holkama jsem se díky tomu sešel, se dvěma jsem měl vztah. Takže to vlastně dobře dopadlo,“ zamýšlí se mladík, který pracuje v digitální reklamce.

„No, jenže pak jsem se s nimi rozešel, takže už je nemám. Nakonec jsem skončil na Tinderu, protože je to tam skvělé.“ Lukáš chtěl jako člověk z oboru nejdřív vědět, jak aplikace funguje. „Bylo tam hodně cizinců a cizinek. Zjistil jsem, že spárování je tam docela dost,“ vysvětluje s tím, že v té době měl ještě přítelkyni. „Takže jsem aplikaci po jednom dni smazal, protože by to nebylo cajk.“

Zato po rozchodu začal aplikaci hodně využívat. „Řekl jsem si, že by to mohlo být docela zábavné. Asi to není tak, že byste tam hledali a potkali svoji životní lásku. Je to taková zábava do tramvaje,“ pokračuje. „Zapneš si mobil, podíváš se, co je nového na Facebooku, na Twitteru, pak si zahraješ Candy Crash, protože ho dneska hrají všichni, no a pak se na Tinderu díváš, s kým se spáruješ.“

Lukáš používá aplikaci asi měsíc. „Zatím jsem měl asi sto třicet matchů, z toho bylo deset konverzací, které trvaly déle než pět minut, z toho tři vydržely i do dalších dnů.“ Tři dívky se staly Lukášovými kamarádkami na Facebooku. „S jednou jsem se pak sešel a bylo to příjemné setkání, ale nepřeskočila mezi námi jiskra,“ dodává s tím, že se setkali ještě jednou na kamarádské bázi.

Lukáš se ještě zmíní, že hodně holek, které se pohybují v jeho bezprostředním okolí a mají svůj profil na aplikaci, jsou cizinky. Ty ve věkové skupině, kterou hledá, sem přijely hlavně studovat nebo cestují po Evropě a prostě hledají zábavu na večer. „Co se Čechů týká, je tam hodně lidí, kteří pracují v médiích a s médii, takže s nimi mám rychle něco společného.“

Pátrám mezi svými známými po dalších lidech se zkušeností s Tinderem a nakonec narazím na Martina, který je důkazem, že ne všichni od Tinderu očekávají jen nezávazné rande na pár chvil. „Můj dlouholetý kamarád, který je z Holandska, mi v zimě poslal odkaz: Koukej a napiš mi, co si o tom myslíš. A dobrý,“ směje se Martin spokojeně výsledku.

Profesionálnímu hudebníkovi bylo už před nějakou dobou třicet. „Chat na Tinderu je prostě specifický v tom, že pokud si vzájemně nepotvrdíte ten,lajk‘, tak si prostě nechatujete. Mně osobně to přijde jako úplně přímočará záležitost,“ říká k tomu, že by přece nemělo jít o nějaké psaní si, ale o randění.

Ptám se, jestli byl na nějakých jiných seznamkách. „Mám pocit, že seznamka je dneska i Facebook, takže ano byl, ale na Badoo nebo něčem podobném ne.“ Martin ostatně jako všichni ostatní oceňuje hlavně jednoduchost.

„Prostě jsem si to tam nějak rozpinkal levá, pravá,“ naráží na to, že o začátku budoucí konverzace rozhoduje posunutí obrázku doprava nebo doleva. „A jak to bylo nové, tak jsem se neostýchal něco napsat. Pak se to překlopilo v nějakou konverzaci, která tam není nikdy extra dlouhá, než se potkáte.“

„Co se setkání týče, mám zkušenost, že jsem si s jednou napsal čtyři zprávy a hned mě chtěla vidět.“ Pokud ovšem přišla iniciativa z druhé strany, pak Martinův profil většinou „lajkovaly“ slečny, které si chtěly psát a o skutečné setkání vlastně ani neměly zájem. „To jsou myslím spíš mladé holky, co jsou zvyklé sedět u displeje v podstatě kdekoliv,“ myslí si Martin.

A hudebník ještě dodává, že dnes už je na téhle aplikaci ze setrvačnosti a v podstatě tam nic nehledá. „Jednou denně nebo obden se dozvíte, že se někomu líbíte, což je prvoplánově super.“ Tinder doporučil i svým kamarádům. „Vlastně neznám člověka, který by už na tom nějak neujel,“ dodává Martin, i když on už první nával euforie z nového způsobu seznamování překonal a schůzky si tímto způsobem nedává. „Už na to vlastně kašlu, protože jsem byl kolikrát zklamaný.“

Tinder jako aplikace nic nevydělává. Ve světě se už ale začala používat jako propagační nástroj. Pokud se pohybujete v New Yorku, můžou se vám v nabídce objevit protagonisté seriálu Kravaťáci. Uživatelé si o aplikaci píšou třeba i blogy. Například o tom, jak na Tinderu sbalit holku, je jich spousta. Rady jsou hlavně v angličtině.