Článek
Wakaresaseja – volně přeloženo „rozeštvávač“ – je v podstatě křížencem mezi soukromým detektivem a placeným společníkem. Ničitelé vztahů najdou široké uplatnění. Muž, který se chce rozvést, nasadí svůdce na manželku. Žena se elegantně zbaví milenky manžela, když pro ni najme přitažlivější partii. Nespokojení rodiče zase nechají odlákat nevhodného životního partnera svého potomka.
Pro ty, kteří na to mají
Služby rozeštvávačů ovšem přijdou vhod i mimo rodinnou sféru. Svůdce si může najmout třeba firma, která chce v tichosti donutit k rezignaci někoho ze zaměstnanců. Hra s city ale může vyústit v tragédii. Nedávno Japonskem otřásl případ vraždy mladé ženy, kterou uškrtil její milenec.
Rije Isohatová se s Takešim Kuwabarou seznámila před dvěma lety v samoobsluze na severním předměstí Tokia. Neznámý elegán se jí zeptal, kde se dá sehnat dobrý tvarohový koláč. O zákusky mu ale nešlo – najal si jej manžel Isohatové, který potřeboval důkazy pro rozvodové řízení.
Šarmantní Kuwabara uspěl. Zakrátko měl manžel v ruce fotografie, na nichž dvojice vchází do hodinového hotelu. V tu dobu byl už však Kuwabara do nic netušící oběti po uši zamilovaný.
O své pravé identitě, stejně jako o manželce a dětech, které na něj doma čekají, ovšem pomlčel.
Když po roce a půl vyšla pravda najevo, ztropila Isohatová příteli scénu a rozešla se s ním. Kuwabara nesnesl představu ztráty milované ženy a během hádky ji zabil. Tutéž noc se šel na policii udat.
„Zpočátku to byla prostě práce. Časem jsem ji ale opravdu začal milovat. Vykládal jsem jí jednu lež za druhou, protože jsem se bál, že mě jinak bude nenávidět. Nakonec už jsem byl zahnaný do kouta. Stejně ji ale pořád miluji,“ popsal hořce.
„Po celý zbytek života neodpustím ani obžalovanému, ani bývalému manželovi své dcery, který ho najal. Nikdy také nebudu schopen přijmout existenci průmyslu, který si zahrává s city lidských bytostí,“ vyjádřil během procesu názor mnoha Japonců otec zavražděné.
Rozeštvávací byznys prosperuje
Byznys rozeštvávačů v Japonsku prosperuje. Jeho úspěch tkví mimo jiné v mentalitě místních, kteří se snaží vyhýbat otevřeným konfliktům. V případě, že již dále nechtějí setrvat ve vztahu se svojí polovičkou, je pro ně snazší najmout na rozchod profesionála.
V zemi působí desítky firem z oboru, služby mnoho z nich nabízí na internetu.
Do rolí svůdců agentury nabírají často modely a herce nebo prostě jen pohledné lidi, kteří si chtějí přivydělat. Jejich služby ovšem vyjdou dost draho, jen úvodní konzultace stojí 10 tisíc jenů (asi dva tisíce korun). Konečný účet se pak může vyšplhat do závratných výšin, dotáhnout případ do konce totiž trvá v průměru tři měsíce. Celkově proto byznysem wakaresaseja protečou desítky miliónů dolarů ročně.
Používají metody tajných služeb
Wakaresasejové umějí zahrát jakoukoliv roli od pilné domácí puťky až po okouzlujícího světáka. S osobou, kterou mají svést – v odborné hantýrce „cílem“ – se většinou seznámí během pečlivě zaranžovaného „náhodného“ setkání.
„Vždycky čekáme čtyři pět dní, jestli si to klient nerozmyslí. Musíme zjistit, zda to myslí opravdu vážně, než začneme někomu ničit život a citové vztahy,“ ujišťuje podle Los Angeles Times ředitel jedné z agentur.
Pro úspěch je potřeba důkladná příprava. Svůdce si svůj cíl prověří – musí dokonale znát jeho vkus, zájmy a zvyklosti. Mise přináší z 95 procent žádané výsledky. Pokud se oběť i přes vynaložené úsilí stále „cuká“, vytáhne profesionál z rukávu těžší kalibr. Výjimkou není vyhrožování veřejným skandálem, s důkazy pořízenými skrytou kamerou.
I když je tato praxe značně diskutabilní, není nelegální. Činnost agentur totiž není upravena zákonem. Nedávný případ ale podle britského deníku The Times japonskou veřejnost postavil před tvrdou realitu, když naplno ukázal nebezpečí podobných praktik.
