Článek
Dnes už křesťané neberou tato ustanovení svého nejposvátnějšího textu tak vážně. I když na bibli přísahá také americký prezident. Neznamená to ovšem, že v USA rázem vyhubí všechny zoofily. A dobytčata padnou častěji v důsledku chorob, třeba nemoci šílených krav. Přitom i v této zemi se nějaký ten zoofil najde.
Slavný americký biolog, psycholog a sexuolog A. C. Kinsey konstatoval už v roce 1949, že touto úchylkou trpí zhruba tři procenta amerických farmářů.
Zvíře jako symbol sexuální touhy
Lidé ale nepokládali zoofilii vždycky za hrdelní zločin. Téměř všechny staré řecké pověsti líčí, jak se bohové spojovali se smrtelníky ve zvířecí podobě. A v tomto spojení bylo z jejich pohledu něco posvátného.
I slavný symbol lékařství, had řeckého boha léčitelství Aeskulapa, prý nebyl léčivým hadem. Ženy ho v chrámu zasvěceném Aeskulapovi používaly údajně k onanii. Ve starém Egyptě pak uctívání kozla z Mendesu spočívalo v sexuálním aktu věřících žen s tímto posvátným zvířetem.
Za dob mých studií jsme měli ve vysokoškolských skriptech soudního lékařství zmínku o tom, že určité ženy chovají psy za účelem přímého pohlavního styku nebo k olizování zevních rodidel. Už tehdy mi to připadalo jako diskriminace většiny chovatelek psů, které se svými miláčky žádné sexuální orgie neprovádějí. Ty se ovšem na stránky učebnic nedostávají.
Zoofilie není trestná
Český trestní zákoník nepovažuje zoofilii za trestný čin ani ve svém novém znění. Snad by mohla být trestána jen podle paragrafu o týrání zvířat. Kdo ale týrání posoudí? Němá tvář obvykle neprozradí, zda je jí tato aktivita příjemná nebo ne.
Jeden soudce mi vyprávěl, že někdy v šedesátých letech posuzoval případ slabomyslného ošetřovatele drůbeže, který pracoval v družstevní slepičárně a zneužil tam desítky slepic. Razantní pronikání do slepičí kloaky samozřejmě vedlo k usmrcení dotyčných nosnic. Vznikla tak značná škoda a nebylo možné odsoudit jinak než podle klasického a tehdy platného paragrafu o poškozování majetku v socialistickém vlastnictví.
Zoofilie zůstává dodnes objektem značného zájmu laické veřejnosti. I když je tato sexuální úchylka poměrně vzácná, skoro na každé besedě s dospívající mládeží se na ni zvídaví pubescenti zeptají. Obvykle píší své dotazy na papírky, kvůli anonymitě.
Nedávno mě jeden z žáků deváté třídy na takovém papírku požádal, abych pohovořil „o pohlavním styku se zvýřaty.“
Neví tedy, jak se píše slovo zvíře, ale už ví, že by se s ním dalo souložit. Nezbývá nic jiného než ho důrazně upozornit na nebezpečí velice vážných infekcí. Nemluvě o tom, že mu hrozí kopnutí, trknutí nebo pokousání.
