Hlavní obsah

Radim Uzel: Ženská plodnost je strategií přírody

Právo, Radim Uzel

Ženy se dožívají delšího věku než muži. Na celém světě. Má to i svá ALE. Kolem padesátého roku věku se obvykle loučí se svou plodností. U mužů je tomu jinak. Stávají se otci i ve věku značně pokročilejším. Třeba až v osmdesáti.

Foto: Profimedia.cz

Čím méně dětí žena porodí, tím větší jsou jejich šance na přežití.

Článek

Tento jev je zřejmě daný schopností lidského miminka přežít. Zatímco několikaměsíční šimpanzí mládě si už samo dokáže upravit potravu, lidské mládě to umí mnohem později. Obvykle až v dospívání.

V primitivních společnostech je proto vážně ohrožené každé dítě, jehož matka se nedožije teenagerského věku svého potomka. Kdyby rodila děti až do sklonku svých dnů, byla by její „mláďata“ ve zřetelné nevýhodě v porovnání s většinou svých vrstevníků.

Zajímavé je srovnat, jak efektivně pečuje o malé dítě maminka a babička. Péče babiček se ukazuje být efektivnější. Přišla na to antropoložka Kristen Hawkesová. Propočítávala strategii přeměny kalorií potravin na kilogramy dítěte. Zjistila, že babičky si počínají ve vztahu k vnukům výkonněji, než matky ke svým dětem.

Žena navíc podstupuje s každým těhotenstvím větší a větší riziko problémů. Evoluční biologie prokázala, že čím méně dětí porodí, tím větší jsou jejich šance na přežití.

Právo na mateřství nelze ženám upírat

U mužů je to jinak. Příroda nenaprogramovala předčasnou ztrátu jejich plodnosti. Nikdy neumírají při porodu (jen výjimečně se jim to přihodí při souloži). A péčí o malé děti se na rozdíl od matek nikdy smrtelně nevyčerpají. Tyto myšlenky se mi vyrojily v hlavě, když jsem četl zprávu o sedmdesátileté italské matce, která otěhotněla prostřednictvím asistované reprodukce. Napadlo mě, jestli doprovodí své děťátko do první třídy? Jak asi bude její péče vypadat, když už je v průběhu těhotenství jednou nohou v hrobě?

Tato zdánlivě kuriózní otázka se stala velice aktuální ve chvíli, kdy ministr zdravotnictví ČR začal hovořit o možnosti asistované reprodukce u žen starších padesáti let. A také u nás se objevily hlasy, kritizující tuto myšlenku. Medicína umí oplodnit takovou ženu. Otázkou je, zda to zaplatí zdravotní pojišťovna.

Diskutoval jsem o tomto problému s několika odborně fundovanými kolegy. Většinou se shodli na jedné věci: pokud nemocenské pojištění hradí tři pokusy mimotělního oplodnění, neměla by se tato výhoda vztahovat na ženy, které překročí klimakterium.

Samozřejmě, je hloupost jim těhotenství zakazovat nebo ho nějak omezovat. Demokratický řád považuje plánované rodičovství za základní lidské právo. Každý občan se může svobodně rozhodnout o počtu svých dětí. A pokud moderní medicína umožňuje mateřství ženám i ve vysoce pokročilém věku, nelze jim toto právo upírat.

Ale pak by si měly uhradit drahý zákrok z vlastních prostředků. Vlastně tím tak trochu dokazují, že o jejich dítě bude dobře postaráno. A nezůstane na krku stále více krvácející erární pokladně.

Související témata:

Související články

Radim Uzel: Co nám brání v incestu

Většina lidských kultur považuje pohlavní styk mezi pokrevními příbuznými za něco nepatřičného. U nás je trestným činem soulož mezi sourozenci a u osob...

Výběr článků

Načítám