Článek
Co svět světem stojí, harmonizuje totiž rodina dvě protichůdné tendence muže a ženy. Zatímco muž má snahu rozmnožovat svůj genetický materiál po co možná nejširším biologickém terénu, zplodit pokud možno co nejvíce dětí s co nejvíce ženami, usiluje žena naproti tomu o získání odpovědného živitele, který bude chránit ji stejně jako její potomstvo.
Odtud pramení větší touha muže po sexuálních avantýrách, nevěře, nebo alespoň občasném odskoku, a proti tomu tendence ženy držet si tatínka doma. Muž si k tomu vybírá mladou, plodnou a sexuálně atraktivní partnerku, žena pak muže rovněž zdravého, statného a takového, který má dobrý „přístup ke zdrojům“.
Manželská, nebo ekonomická smlouva?
V naší době to už neznamená jistou mušku nebo dobře nabroušený oštěp, ale spíše tučné bankovní konto a naditou peněženku. Některé ženy pak volí vykutálený postup takzvané smíšené reprodukční strategie: za manžela pojmou toho bohatého a dítě zplodí s tím zdravým. Důkazem jsou pak manželky vysoce postavených bankéřů a politiků, které otěhotní se svým bodyguardem.
Některé ženy volí vykutálený postup takzvané smíšené reprodukční strategie: za manžela pojmou bohatého muže a dítě zplodí s tím zdravým.
Manželská smlouva je tedy v první řadě smlouvou ekonomickou. A je už jedno, jestli ji dvojice uzavřela před bohem, domorodým šamanem, nebo starostou. Nebo jestli ji zpečetila kuriózními obřady, snubními prsteny, případně razítkem. Někdy se uzavírá jenom podáním ruky, jako obchodní smlouvy v Americe. Tento postup však v sobě skrývá riziko snadnějšího vyklouznutí. Co není psáno, to není dáno.
V některých společenstvích se svazek předem zabezpečuje obřadem zásnub. Z právního hlediska bychom to mohli označit jako smlouvu o smlouvě budoucí.
Zdá se vám moje pojednání cynické, lásky zbavené a příliš ekonomické? Je, to musím přiznat, ale podobný postup doporučuje i odborná literatura. Že je racionální, to potvrzují také rozvodové statistiky.
Ekonomické vazby trvají až do smrti, sexuální ne
Neochuzujeme však zejména mladé lidi o poezii lásky? Nakonec i sexuální harmonie přispívá k manželskému štěstí a spokojenosti. Není však zdaleka faktorem jediným. A zatímco ekonomický svazek trvá, intenzita manželského sexuálního života pozvolna ochabuje. Úbytek manželských sexuálních styků je přímo úměrný přibývajícímu věku partnerů a délce trvání jejich svazku.
Kolem třicátého roku věku mají manželé styk v 99 % případů, ve věku mezi třiceti a čtyřiceti se manželská sexuální aktivita snižuje v průměru o jedno procento a v další desítce let do padesáti klesá na 93 %. (Je zajímavé, že čtyřicet let je také mezník, kdy se zjišťuje vrchol kumulativního výskytu mimomanželských vztahů.) Po padesátce uskutečňuje sexuální styk asi 80 % manželů a u plných tří čtvrtin populace je možno předpokládat občasný pohlavní styk až do sedmdesátky. Zato ekonomické vazby trvají až do smrti.