Článek
Seznamujeme se prostřednictvím Facebooku. Také sexuální služby můžeme objednat i konzumovat, aniž opustíme pohodlné křeslo domova. I ty nejdražší jsou ovšem slabým odvarem minulosti.
Stačí trochu zalistovat v téměř devadesát let staré příručce nazvané „Budeš kurtisanou“. Český překlad francouzského odborníka Maurice Dekobry obsahuje na 150 stránkách jakousi učebnici prostituce.
Příručka, jak být tou nejlepší kurtizánou
Autor říká už v úvodu, že správná sexuální pracovnice má studovat nejmenší podrobnosti mužského těla. Toto úsilí přirovnává k žákům válečné školy, kteří studují novou desetirannou pušku a na mapě zaznamenávají nepřátelská území. Muž je takovým územím. Žena na něm hraje úlohu vojenské jízdy. Nejlepším prostředkem se pak zdá být, když lehká žena bude „odpírati dodržení toho, co se slíbilo, a naopak dodržovati to, co se neslíbilo“.
Každá prostitutka by si měla uvědomit, že muži jsou vlastně hlupáci. Chovají se jako domýšlivé, sobecké, vychloubačné, chlípné, prudké a cynické bytosti. Muž je Achillem se třemi zranitelnými patami a žena se ho může zmocnit: 1) smysly, 2) pýchou a 3) žaludkem.
Je zde uvedeno deset vět, které učiní okamžitý dojem na hlupáky, ťulpase a hňupy, to jest na většinu samců. První věta zní: „Vy nejste muž jako jiní.“ A poslední: „Jen s tebou jsem měla ten pocit!“
V dalších kapitolách se kurtizána-začátečnice dozví, jak se má chovat v nočních podnicích, v hotelích a lázeňských městech, tech, jaké má používat dopravní prostředky a podle jakých kritérií si má vybírat své služebnictvo.
Velkou péči je nutno věnovat nábytku. Vůbec nejdůležitější se jeví výběr hlavního výrobního nástroje: postele. Asi nikoho nepřekvapí, že špatně udržované lůžko lásce škodí. Autor doporučuje mosaznou postel, ve které „milenec jest jako v kleci“. Krb je symbolickým oltářem, na který uspokojený milenec klade své dary. Mají zde být dva svícny a hodiny, sloužící jako milostný taxametr.
Neměla by tu chybět fotka ve stříbrném rámu. Ten portrét musí věrohodně ilustrovat krátký vymyšlený román, který zdůvodňuje, proč se dotyčná žena dala na nejstarší řemeslo světa.
Pokud si hraje na zchudlou vdovu, má tam být muž neurčitého stáří, nejraději vyznamenaný stužkou Čestné legie. Když předstírá sentimentální děvče, které pracuje, aby zajistilo stáří své matky, dá do rámu podobenku tlusté padesátileté ženy v kloboučku.
Zajímavé jsou kapitoly „Napodobení vášnivých zvuků“ a „Poplatek za milostné křeče“. Velmi podstatný bývá podle Maurice Dekobryho výběr domácího zvířete. Nejběžnější je foxteriér. V Paříži se prý žádné jiné zvíře nemůže chlubit tím, že by lépe znalo muže a „jeho způsob množení se“.
Při přestěhování na lepší adresu si koupí pekingského psa. Přestože se podobá netvoru, který při narození spadl na čumák, může prostitutka, která ho vlastní, zvýšit podle Dekobryho taxu o 100 %.
A to už vůbec nemluvím o procházkách s ptakopyskem na stříbrném řetízku nebo lvounem v nepromokavém plášti. Rafinovaná kurtizána si raději pořídí leguána, který skrytý pod postelí způsobí ranami svého ohonu překvapenému milenci záchvěvy hrůzy důstojné Edgara Alana Poea.
Jak vidíte, mají se ty naše prostitutky od svých předchůdkyň ještě co učit.
