Článek
Ctihodní rodičové ze slovutného výboru považují veškeré informace, postoje a dovednosti, které mohou jejich potomky ochránit před negativními jevy, za jakousi „technickou“ sexuální výchovu. I když se snažíme především o kultivaci partnerských vztahů, ta technika je součástí zájmů mladé generace a není možné ji opomíjet.
Přednáším třeba o nebezpečí nechtěného těhotenství. A okamžitě dostanu dotaz napsaný na papírku, zda polknutím semene při orálním styku neriskuje dívka mimoděložní těhotenství. Pokud žáky osmé třídy varuji před sexuálně přenosnou nemocí, hned se anonymně zeptají, jak je to s šířením HIV/AIDS při análním styku. Bez ohledu na to, že VORP zakazuje o sexuálně přenosných nemocech hovořit.
Dnešní mládež živě diskutuje o orálním i análním pohlavním styku, o obtížích s dosažením orgasmu a různých technikách masturbace. Může za to zvýšený počet informací v tištěných médiích i na internetu. Jejich zákaz by nás však uvrhl na úroveň autoritativních režimů, které využívají cenzuru jako hlavní metodu vládnutí.
Nedávno jsem přednášel osmým a devátým třídám v Jihlavě, hlavním městě našeho sexuálně nejzdravějšího kraje: Vysočiny. Z anonymních dotazů, které jsem dostal, by ministrovi školství vstávaly na hlavě všechny jeho zbývající vlasy.
Sexuální výchova by měla učit všechny děti toleranci k menšinám
Na střední škole nám pan profesor před padesáti lety sdělil, že „školská vrchnost“ je na míle vzdálená skutečným potřebám žáků. Podle něj čerta starého vědí, jakými problémy mládež žije a co jejich svěřence zajímá.
Mnozí páni učitelé se na mých besedách téměř škodolibě usmívají: „Tak, teď ukaž, jak se s tím vypořádáš!“ A pochopitelně tam sedí i děti hluboce věřících rodičů, které svou účast chápou málem jako jakousi disidentskou činnost.
Přísahám, že nechci narušovat ani zesměšňovat jejich náboženské cítění. Sexuální výchova by měla učit všechny děti toleranci k menšinám. Ať už je tvoří hluboce věřící katolíci, svědci Jehovovi nebo homosexuální spoluobčané. Všichni jsou si před zákonem rovni. A všechny bychom měli učit vzájemnému respektu i toleranci. Aniž bychom tím samozřejmě narušovali práva ostatních.
Pokud se katolická mládež chce seznámit s metodou periodické sexuální abstinence, musíme jí poskytnout informace o takzvaných neplodných dnech. Je to jediná metoda regulace porodnosti, kterou tato církev uznává a připouští.
Současně však musíme přiznat, že sexuální život většiny mladých lidí se neřídí ani tak dny menší plodnosti, jako spíše dny, kdy rodiče zrovna nejsou doma. Nebo dny, kdy se v sousední vsi pořádá diskotéka. Pro tuto mládež pak musíme mít připravenou antikoncepční tabletu nebo kondom. Ať se to ministrovi školství líbí nebo ne.
