Článek
Těch 12 až 13 dětí, které žena dokáže za život porodit, chce dnes málokdo. Včetně samotných příslušnic slabšího pohlaví. Plánované rodičovství se stalo základním lidským právem. Nikdo nemůže lidem diktovat, kolik mají mít dětí.
Nicméně pokud by každá žena porodila 12 dětí, během jedné generace by nás planetární potravinové zdroje nestačily uživit. Počet lidí na Zemi by v roce 2100 výrazně překročil 12 miliard.
Nejbezpečnější je abstinence, avšak nereálná
Existují tři způsoby, jak regulovat plodnost: sexuální abstinence, antikoncepce a umělý potrat. Většina z nás nepotřebuje školení, aby věděla, jakou metodu si vybrat. Pravda, nejbezpečnější je sexuální abstinence, bývá však málo populární, hlavně v některých fázích života. Proto není reálným řešením.
Nezbytnou se jeví v mládí. Případy třináctiletých těhotných dívek výmluvně dokládají selhání sexuální výchovy. Je ale rozumné požadovat od dívky nebo mladé ženy, aby sexuálně abstinovala do té doby, než porodí první plánované dítě? Každý střízlivě uvažující člověk ví, že u naprosté většiny z nich není.
Některé jsou ochotné dodržovat takzvanou periodickou abstinenci, tedy metodu méně plodných dnů v menstruačním cyklu, kdy je při nechráněném pohlavním styku menší riziko otěhotnění. Tuto metodu doporučuje svým věřícím katolická církev. Ale ne všichni jsou věřící katolíci. Navíc řada křesťanských církví souhlasí i s jinými spolehlivými typy antikoncepce.
O tom, že jsou mnohem lepšími metodami než umělý potrat, není pochyb. Světová zdravotnická organizace dokonce konstatuje, že poměr mezi počtem uživatelů antikoncepce a počtem umělých potratů vyjadřuje míru kulturní vyspělosti každé země.
Hormonální antikoncepci užívá u nás milión žen, na celém světě jich je pak sto miliónů.
Naše země udělala v této kulturnosti za posledních dvacet let mílový skok. Počet umělých potratů klesl o víc než 75 % a současně se několikanásobně zvýšil počet uživatelů antikoncepce. Jenom tu hormonální užívá u nás milión žen, na celém světě jich je pak sto miliónů.
Spolehlivá antikoncepce sehrává důležitou roli i v rozvojových zemích. Díky ní tam porodnost neroste už tak prudce. Ale i kdyby nás bylo v roce 2100 „jen“ 10 miliard, může to vyvolat katastrofální nedostatek potravin a pitné vody.
Pravda, v roce 2100 už tady nebude většina z těch, kteří čtou tyto řádky. Ale můžeme se snad řídit heslem Po nás potopa?
