Hlavní obsah

Radim Uzel: Institut anonymního dárcovství v ohrožení

Právo, Radim Uzel

Dospívající mládež velice zajímají různé polohy při pohlavním styku. Na besedách s ní často žasnu nad její obdivuhodnou představivostí. Někdy se obtížně vysvětluje, že pohlavní styk není gymnastickou exhibicí.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Jeden moudrý muž to hezky vystihl výrokem: „V sexu nezáleží ani tak na poloze těl, jako spíše na poloze duší.“

Duchovní spojení často zdůrazňují i různá náboženství. Někdy s těmi dušemi dost manipulují. Nepoučují věřící jen o tom, jaká zvířata konzumovat určitý den v týdnu. Ale rovněž o tom, jak určitou polohou při pohlavním styku neurazit jejich boha.

Když katoličtí misionáři dorazili do rovníkové Afriky, zaskočila je nahota žen. Nelíbilo se jim ani to, že přírodní národy preferují soulož zezadu. Považovali zmíněnou sexuální polohu za zvířecí. Při své misijní činnosti začali propagovat polohu tváří v tvář. Proto se jí v odborné literatuře začalo říkat poloha misionářská.

Nedávno mě jedna čtenářka poučila, že katoličtí duchovní začínají v poslední době ustupovat od jednoznačného odsouzení jiných poloh. Jako by chtěli následovat své kolegy z protestantských církví, kteří se prý věřícím do pohlavního styku nepletou.

Uvedený fakt však vůbec nebrání katolické církvi v tom, aby vymýšlela jiné sexuální překážky. Její hlavní cíl je jasný. Pokouší se potlačit radost a potěšení věřících ze sexu.

Podle ní by měl sloužit výhradně k rozmnožování. I proto pomlouvá antikoncepci a zavrhuje metody asistované reprodukce.

Povinnost zveřejnit identitu anonymního dárce

Pokud církevní autority zakazují veškerou antikoncepci věřícím, a to včetně přerušované soulože, s pánembohem. Je to věc jejich vzájemného vztahu. Spoléhat na nespolehlivou periodickou abstinenci může jen milovník hazardních her.

Za nepřijatelné však považuji, když se snaží přenést různá omezení a zákazy prostřednictvím zákonných opatření na širokou veřejnost. Pak jejich zhoubná aktivita začíná omezovat i práva nevěřících. Něco takového by ony samy ve vztahu ke svým ovečkám nikdy nepřipustily.

Ukázkovým případem je legislativní úsilí katolického poslance a doktora plzeňských práv Marka Bendy. Možnost umělého oplodnění s využitím anonymního dárcovství zralých pohlavních buněk mu už dlouho ležela v žaludku. S prostým zákazem by neuspěl. Přišel proto s jednoduchým podrazem. S návrhem zákona, který stanoví povinnost zveřejnit identitu anonymního dárce.

Připomíná vám to kulatý čtverec? Vnímáte to správně. Marek Benda dobře ví, o čem je tato hra. Přijetím takového opatření zlikviduje institut anonymního dárcovství. Jen obtížně si lze představit dárce, který souhlasí tím, že ho za 18 let navštíví neznámý potomek. Nejde jen o vzájemné emoce, ale i o právní důsledky takové situace.

Povolené využití různých poloh při pohlavním styku je proto jen slabou náplastí na ostatní restrikce a omezení pocházející z dílny katolických myslitelů.

Související témata:

Související články

Radim Uzel: Tajemství ženských afrodiziak

Nedávno se mne na jedné besedě posluchači ptali na „ženskou viagru“. V novinách se totiž objevil článek o jakémsi novém prostředku, který dokáže z každé ledové...

Výběr článků

Načítám