Článek
Ženský genitál se od mužského liší tvarem, funkcí a estetickým vnímáním. Muž většinou o kráse svého přirození nepochybuje. Nanejvýš trpí v pubertě komplexem malého penisu. Teprve později zjistí, že penis veterinárních rozměrů bývá kuriozitou pornografických snímků. A při souloži působí partnerce víc bolesti než radosti.
Žena svou vulvu zpravidla příliš nemiluje. A o její kráse mívá pochybnosti. Na internetovém fóru se nedávno objevilo prohlášení: „Moje stydké pysky jsou odporné. Fujtajbl. Orální sex je pro mě totálně nepříjemný. Ani nechci, aby se mě někdo tam dole dotkl. Všiml by si totiž těch obrovských hnusných laloků, které stojí všemu v cestě. Jedinou šancí, jak tyhle komplexy překonat, je pro mne operace.“
V internetové diskusi pak mnohé ženy sdílely s pisatelkou její pocity poté, co si pomocí zrcadla prohlédly vlastní vulvu. Zkušená gynekoložka uzavřela celou diskusi konstatováním, že většina žen nemá tušení, jak mezi nohama vypadají.
Z USA k nám dorazila móda holení intimních partií těla. Snad poprvé se v našich kulturních dějinách prosadil ideál krásy ženských genitálií. Podle některých estetických norem mají velké stydké úplně zakrýt ty malé, aby celá vulva působila dojmem drobnosti a mládí.
Zmiňovaný bestseller
Američtí gynekologové sdělují, úprava stydkých pysků se stala nejžádanější kosmetickou operací posledních let. Počet těchto zákroků stoupá v USA o 30 procent ročně. Podle týdeníku Die Zeit se jich i v Německu provádí více než 1000 ročně.
Tyto estetické normy nejsou naštěstí univerzální. Právě ve zmíněném bestselleru najdete pasáž, která líčí sexuální zážitek ženy, která demonstruje partnerovi svou vulvu. Kleštičkami na řasy uchopí malé stydké pysky a dokonale je od sebe roztáhne, aby její chlapec všechno dobře viděl. Pisatelka si pochvaluje velikost roztažených pysků, které jí prý připomínaly netopýří křídla.
Vzpomněl jsem si na Afričanky z kmene Hotentotů. Celoživotně si vytahují stydké pysky, aby je měly co nejdelší. Když jim sahají až do poloviny stehen, stávají se jejich chloubou a ozdobou pod označením hotentotská zástěrka.
Zmíněný příběh „netopýří ženy“ není pornografií. Leží v každém knihkupectví, volně přístupný, a to i nezletilcům. To není stížnost ani protest. Vždyť i nejslavnější sexuolog všech dob Jára Cimrman prohlásil, že proti bestselleru lze protestovat nebo s ním i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. Ještě před půl stoletím by ho cenzoři očíslovali, hlídali a distribuovali omezenému počtu zájemců. Cimrman tak, aniž to tušil, bojoval za lepší znalosti žen o jejich genitálu.
