Článek
Jenže klimaticky chladnější část roku nenahrává promiskuitě. Naopak. Podle amerických neurobiologů totiž vážnější vztahy vyhledávají v zimě i ti nezadaní, kteří jsou na jaře a v létě jinak značně promiskuitní. Chladné počasí má vliv na náš mozek a ovlivňuje ve velké míře i chování. Lidé na podzim a v zimě častěji volí trvalejší vztah a teplou náruč před náhodným jednorázovým sexem. A to zejména ženská část populace.
Proč je tolik žen single? Odpověď je celkem jednoduchá. V létě je řada společenských akcí, které se díky teplému počasí konají venku, lidé chodí do parků, posedávají na zahrádkách a veselí se. Všichni jsou, co se týče pozvání na víno nebo do kina, daleko vstřícnější. A také příležitostí, jak trávit volný čas, je nespočet. Žádné jiné roční období tak širokou škálu aktivit neumožňuje jako právě léto.
Některé ženy ale milostné vztahy v teplých letních měsících ovlivňují a omezují v tom smyslu, že je příliš mnoho podnětů, které rozptylují jejich pozornost, a na věnování se partnerovi nemají ani pomyšlení. Lidé se scházejí u bazénů a právě odhalená těla v létě svádějí k promiskuitě a značně ovlivňují i sexuální apetit. V létě díky zvýšené chuti na sex také otěhotní daleko více žen.
Zima promiskuitě nepřeje
Naopak zima „úletům” moc nepřeje. Z hlediska nezadaných lidí jsou totiž obecně přitažlivější muži i ženy v plavkách než v péřových bundách. V chladných měsících se častokrát vymluvíme na únavu nebo nevolnost, protože nás představa teplot, které se pohybují pod bodem mrazu, příliš neláká.
Ideální zimní večery pro mnohé z nás představují chvíle s partnerem. Třeba večer pod teplou dekou, s hrnkem kakaa u příjemného filmu. A to ženám, které v létě vztahy neřeší a spíše je odmítají, častokrát chybí a touží po fyzickém kontaktu více než kdy předtím. Nechybí jim tolik sex jako spíš někdo, kdo by jim byl nablízku.
Faktory, které ovlivňují tento fenomén, odhalili neurobiologové z Florida State University. Tendenci tvořit pevné dlouhodobé vztahy ovlivňuje směs hormonů a přenašečů v mozku – oxytocin, vazopresin a dopamin. Floridští vědci to prokázali u hrabošů prériových, přičemž některé receptory v mozku, které ovlivňují sexuální přitažlivost a touhu po promiskuitním sexu, jsou v chladném počasí značně utlumeny.
„Podobné reakce vidíme i u jiných savců včetně lidí, nicméně my lidé nemusíme tolik studovat chemické reakce přitažlivosti, stačí vsadit na sebevědomí a úsměv, neboť je to jistý způsob, jak si zajistit toho pravého, s nímž máme být,“ míní tým vědců z Florida State University.
