Proč se snažíme své partnery napravovat

Celosvětově oblíbená zpěvačka Taylor Swift nedávno vydala novou desku, na které nechybí písnička s názvem I Can Fix Him (No Really I Can). V překladu to znamená: Mohu ho opravit (ne, opravdu to dokážu). Vyvolala tím na sociálních sítích rozsáhlou diskuzi na téma, proč se snažíme napravovat naše partnery, a jestli je chyba opravdu v nich a ne v nás.

Nutkání někoho „opravit“ nebo změnit jeho chování – stejně jako ujištění sebe sama, že v tom budeme úspěšní – je totiž skutečným fenoménem, který mnozí z nás zažili ve všech druzích vztahů. Může to ale fungovat?

Zde jsou časté důvody, proč máme tendence své protějšky napravovat. Chyba totiž často není na straně partnera, jak si často myslíme.

Ať už je to užitečné nebo ne, pocit, že někoho napravíme, nás často může naplňovat štěstím a spokojeností.

„U lidí, kteří si vyvinou vzorce snahy ‚napravit‘ ostatní, se často jedná o hlubší mechanismus. Tito lidé obvykle chtějí najít účel nebo hodnotu ze své schopnosti pomáhat druhým. Občas tak jednají také proto, aby čelili hlubším zakořeněným pocitům vlastní bezcennosti nebo nejistoty,“ řekla Sydney Gomezová, licencovaná klinická sociální pracovnice, která se specializuje na vztahy, stres a sebeúctu.

„To sice nemusí být nutně na škodu, nicméně často se jedná o spoluzávislou dynamiku. Jinými slovy tento princip může vytvářet situace, ve kterých se cítíte dobře, pouze za předpokladu, že se oni cítí dobře,“ říká Gomezová pro Huffingtonpost a dodává, že tato dynamika často pramení ze zkušeností z dětství nebo dospívání.

Je pochopitelné, že se chcete chopit kontroly ve světě, kde se často cítíme tak bezmocní vůči bolesti, násilí a nežádoucím okolnostem, které jsou právě teď všudypřítomné. Chceme opravit, co můžeme. Chceme pomáhat druhým. A to je obdivuhodné.

„Mnoho z nás chce mít situaci pod kontrolou a změnit na druhé osobě něco, co považujeme za ‚nesprávné‘ nebo ‚narušené‘,“ řekla Nicholette Leanzaová, terapeutka z LifeStance Health.

Ale záměry a důsledky mohou být v tomto případě zraňující a neužitečné. Leanzaová upozorňuje, že pokus změnit někoho může působit, že je dotyčný nedostatečný nebo dysfunkční. Jeho „zachránce“ pak často ví, co je pro jeho protějšek „nejlepší“. To může vytvořit nezdravou hierarchii a pocit, že partner, který chce toho druhého vylepšit, se cítí být lepší než on.

Pocit kontroly vám také může pomoci cítit se silnější a v lepší pozici. Gomezová uvedla, že tato skutečnost může být obzvláště příjemná pro jednotlivce, kteří vyrostli nebo stále žijí v chaotickém nebo nestabilním prostředí. Napravováním získávají pocit aktivní role, která v jejich životě chybí.

Odpověď na tuto otázku je podle těchto terapeutů docela jasná. „Lidi nelze opravit jako nějaké přístroje,“ řekla Gomezová.

Změna musí začít interně. „Nelze někoho ‚opravit‘, pokud nesouhlasí – nebo nechce – aby na sobě sám pracoval,“ dodala Leanzaová. „Lidé se změní pouze díky své vlastní motivaci.“

Snažit se někoho změnit může být také škodlivé. „Pokoušet se ‚napravit‘ lidi je nebezpečná hra, protože často vede k nezdravé dynamice vztahu a opuštění sebe sama,“ pokračovala Gomezová.

Někdy se navíc ztrácí hranice mezi tím chtít někomu pomoci a tím začít ho měnit.

Místo toho, abyste se soustředili na nápravu někoho, terapeuti doporučují zapojit sebereflexi. Zamyslete se: Proč se snažím tuto osobu „napravit“? Co to ve mně vyvolává? Co by pro mě mohlo být užitečnější?

„Porozumění svým vlastním potřebám je klíčové. Možná se to snadněji řekne, než udělá, takže buďte trpěliví a soucitní sami se sebou. Identifikace osobních potřeb a pocitů je dovednost, která může být u vás nedostatečně rozvinutá. Zejména pokud tato dynamika pramení z dětství,“ řekla Gomezová.

Připomeňte si tak, jak vypadá dobrý a zdravý vztah. Nakonec většina (pokud ne všichni) z nás hledají uspokojující vztah. „Nejzdravější vztahy vznikají, když se dva vyrovnaní lidé rozhodnou spojit své životy. Rozhodně to neznamená vychovat si ideálního partnera podle vlastních potřeb,“ sdělila Leanzaová.

Pokud cítíte potřebu někoho změnit, aby odpovídal vašim kritériím, jednoduše se nemusí jednat o toho pravého partnera pro vás.

Podporujte touhu člověka změnit se. Jak bylo uvedeno výše, skutečná změna vyžaduje vnitřní touhu to udělat – ale to neznamená, že partnerovi nemůžete pomoci vůbec. Gomezová uvedla možnosti, jako je poskytnutí bezpečného prostoru pro sdílení jeho emocí, sledování pokroku a podpora v navrhovaných řešeních.

Pamatujte na důležitost sebelásky a péče o sebe. Lidé, kteří mají tendenci ostatní zachraňovat, obvykle nejsou vůbec zvyklí soustředit se na sebe, což může být právě to, co potřebují ze všeho nejvíce.

Autorka Eleanor Brownnová jednou uvedla, že péče o sebe není sobecká. Leanzaová souhlasí a podotýká, že je klíčové být pro sebe sama tím správným partnerem.

To znamená, že možná i vy potřebujete pomoc a podporu od svého okolí.