Článek
1. Mají strach, že na ně bude nahlíženo jako na špatné jedince
Lidé mají pocit, že když řeknou či udělají něco špatně, tak hned druzí na ně budou nahlížet jako na špatného člověka a přestanou vnímat vše pozitivní na nich. „Což je samozřejmě velký omyl, protože lidem, na nichž jim záleží, dokážou odpouštět chyby i nedostatky, jen jim k tomu musíme dát příležitost,“ vysvětluje pro Psych Central psycholog John M. Grohol.
Jakmile tedy uděláme či řekneme něco špatně a druhému způsobíme škodu, tak je míč vždy na naší straně, a pokud toužíme obnovit důvěru druhého a bezpečí vztahu, tak musíme přestat mlžit.
2. Záměrně se vyhýbají nepříjemným emocím, kam spadá i stud a vina
Někteří lidé se neradi cítí zranitelní. Bohužel si neuvědomují, že slabé a ustrašené z nich činí právě ignorování zranitelných aspektů lidské povahy. Pokud si naopak dokážou připustit nepříjemné emoce, a tedy že jim na těch věcech záleží, snáze identifikují problém a budou i silnější a odvážnější při jeho řešení. Jejich sebedůvěra tak bude i mnohem lepší.
Recept na šťastný vztah? Poznejte svůj jazyk omluvy
3. Myslí si, že má druhý povinnost odpustit jim, aniž by cokoli sami řekli
Vzájemné odpuštění je proces, který oba partnery posouvá dál, umožňuje jim učit se a růst. Pokud jeden z nich nedokáže otevřeně přiznat, že druhému ublížil, pak to oba neposouvá kupředu, ale naopak vrací o několik kroků ve vztahu zpět. Je to stejně škodlivé, jako když budete druhého pod tlakem nutit, aby vám odpustil a na vše zlé zapomněl, zvlášť když se ty věci neustále opakují.
Ve zdravém vztahu se jednoduše neobejdete bez toho, abyste byli ochotni vyvinout úsilí k nápravě svých vlastních chyb.
„Nikdo nemá nárok na automatické odpuštění. Navíc to ani nikoho nenaučí vžít se do pocitů, myšlenek, přání a potřeb druhého, ale ani k sobě samým či ke svému vztahu,“ upozorňuje John M. Grohol.
4. Jsou přesvědčení, že přiznáním chyby ukážou svou slabost
Ve skutečnosti je to přesně naopak. Pokud dokážete přiznat chybu a omluvit se, ukážete svou sílu.
Připustit své chyby, snažit se o jejich nápravu totiž vyžaduje hodně odvahy a síly. S rostoucí odvahou navíc stoupá i sebevědomí.
5. Myslí si, že druzí nejsou hodni odpuštění
Tento způsob myšlení je velmi zhoubný a zvyšuje pravděpodobnost opakování chyb a všeho špatného. Každý by si měl uvědomit, že je tvůrcem svých přesvědčení, emocí i myšlenek, a stejně jako touží po soucitu druhých, potřebuje být sám nejprve soucitný. Zároveň potřebuje vidět své já jako lidskou bytost, která má nejen právo dělat chyby a učit se z nich, ale také růst.
6. Myslí si, že nemohou napravit svou chybu
Každý má možnost vždy změnit situaci tím, že změní a zlepší způsob, jakým vyjadřuje svou lásku. K tomu patří i schopnost přiznat chybu a požádat o odpuštění.
Bez tohoto člověk uvízne v minulosti a bude se cítit bezmocný a nedůvěřivý, že je schopen něco změnit.
7. Jsou přesvědčeni, že jim druzí stejně neodpustí
Pokud se neomluvíme, těžko zjistíme, zda nám druhý odpustí. Pokud je v našem zájmu, aby nám druhý odpustil, pak pro to musíme sami vyvinout úsilí.
8. Myslí si, že když se omluví, bude to znamenat, že jsou jen oni ti špatní
Pokud někdo takto přemýšlí, značí to jediné. Jejich problém je mnohem větší než to, co svou chybou způsobili druhým. Pravděpodobně nemají vůbec žádné sebevědomí ani sebedůvěru, což se odráží v tom, že místo klidného řešení problémů jsou neustále připravení k útoku či protiútoku.