Článek
Sliznice se většinou sama postupně uvolňuje od žaludu už v prvních letech života. Násilné uvolňování v předškolním věku lékaři nedoporučují. Než jde chlapec do první třídy může většinou řasu bez obtíží přetáhnout přes žalud.
Jiná situace ovšem nastává v případech, když mu lékař předkožku bezprostředně po narození chirurgickým řezem odstraní. Tuto obřízku provádějí po tisíciletí Židé, ale také muslimové. Křesťané se spokojí s poléváním hlavičky novorozence vodou. Někteří horliví kazatelé v USA začali v osmdesátých letech devatenáctého století propagovat mužskou obřízku hned po narození. Známý se tím stal jistý John Harvey Kellogg. Nepropagoval tento zákrok z důvodů hygienických, nýbrž jako prevenci proti masturbaci. Předkožka prý chlapce svádí k onanii. Umožňuje jim, aby jí třeli o žalud.
Přímo paranoidní posedlostí boje s touto "smrtelnou neřestí" trpěla spousta lidí na konci devatenáctého století. Později se ovšem zjistilo, že obřezaní chlapci neonanují o nic méně než jejich obřezaní vrstevníci. Přesto byl tento výkon propagován. Obřezaní prý měli nižší výskyt zánětů močových cest než jejich kamarádi s předkožkou. Obřízka také měla snižovat výskyt sexuálně přenosných nemocí. A údajně snižovala i počet případů rakoviny děložního čípku u partnerek obřezaných mužů.
Podstata věci však nespočívala v obřízce, ale v hygieně. Obřezaní muži o ni museli a musí dbát pečlivě. Pokud však byl stejně pečlivý i neobřezaný muž, rozdíly se vyrovnaly. A pak už nebylo možné nalézt pro zdravotní účelnost obřízky opravdu vědecky podložené důkazy.
Metoda se však dál udržela, aspoň jako prevence tak zvané fimózy: zúžené předkožky, kterou není možno přes žalud přetáhnout.
Bez ohledu na racionální argumenty provádějí medicínsky zdůvodněnou preventivní obřízku dodnes v USA i v Kanadě, a to u více než poloviny novorozenců mužského pohlaví. O vhodnosti takové rutinní epidemie chirurgických výkonů se vede diskuse prakticky neustále.
Akademie amerických dětských lékařů publikovala už v roce 1999 své odborné stanovisko. Konstatuje se v něm, že existují prokazatelné pozitivní vlivy i nezpochybnitelná zdravotní rizika. Při zvážení všech okolností je však zřejmé, že rutinní obřízka novorozenců není medicínsky nezbytná. Pokud se k ní rodiče přesto rozhodnou, měli by dbát na to, aby lékař dělal zákrok při dostatečném lokálním znecitlivění. I novorozenec cítí bolest.
Američtí pediatři poukazují ve svém stanovisku také na výskyt komplikací po novorozenecké obřízce. Tvoří méně než jedno procento, objevují se však mezi nimi i případy těžkých zánětů penisu, jeho destrukce, nebo dokonce otravy krve.
Někteří sexuologové doporučovali mužům, kteří trpěli předčasnou ejakulací, aby si nechali předkožku chirurgicky odstranit. Obřízka jim prý sníží citlivost žaludu, a tím si vlastně prodlouží délku pohlavního styku. Ani opakované průzkumy však tento předpoklad nedokázaly.
Odstraňování předkožky u malých chlapců postrádá tedy jakékoli důvody. A pokud je už od mládí naučíme základním hygienickým pravidlům, bude účinnějším preventivním opatřením než chirurgický výkon obyčejná voda, mýdlo a ručník.
