Článek
Paní Zlata ne. Rozvedla se v osmačtyřiceti, ale nezatrpkla. „Jednou jsem si řekla, že vysedávání u televize nikam nevede, a koupila jsem si permanentku do divadla,“ vzpomíná na rozhodnutí, které jí změnilo život.
„Asi na třetím představení jsem si o přestávce dala v baru deci šampaňského. Musela jsem si k tomu dodat odvahu, předtím jsem po celou dobu ani nevstala ze sedadla. S pohárem vína jsem stála u stolu, k němuž přistoupil muž a pozdravil. Odpověděla jsem a po chvíli jsme se začali bavit o představení. Když skončilo, čekal na mě u šatny,“ podělila se o svůj úspěch v překonávání sama sebe.
Přidala radu: „Doporučuju ostatním ženám, aby se odvážily dělat, co je baví, i bez partnera. Ať jedou samy někam na kole, na poznávací zájezd, můžou jít na koncert, to jde i bez chlapa.“ Lepší než snění je akce.
Tvrdit, že něco chceme, nic neznamená
Na otázku, jak by se měly zachovat ženy, které nechtějí být samy, odpovídala psycholožka Katarína Filasová, která vede své klienty k tomu, aby sami přišli na to, jak mohou svůj život změnit, jsou-li s ním nespokojeni.
„Tvrdit, že něco chceme, ještě nic neznamená,“ namítla. „Získat to vyžaduje ochotu udělat vše, co je třeba,“ vysvětlila.
Jako příklad uvedla: „Při koupi auta taky víme, že za ně musíme zaplatit. A tak je to se vším, jen ne vždy jsou potřebným platidlem peníze. Důležité je vybrat si způsob, který nám sedí, a nenutit se do aktivit, jež jsou nám proti mysli. Někdy stačí snést se z výšin a přestat odmítat zájem souseda nebo kolegy.“
Spokojenost sama nepřijde
Kromě toho, že nechceme být sami, toužíme po uznání ostatních. Chceme být v něčem dobří. Jak to, že jedněm se to daří a jiným ne? Na pohled je zřejmé jen to, že úspěšní jednoduše vědí, co chtějí. Je opravdu těžké tohle ovládat?
Katarína Filasová se domnívá, že problém bude nejen v určení toho, čeho chceme dosáhnout, ale také v umění rozdělit si čas, abychom zvládli více než rutinu v zaměstnání či domácnosti.
„Důležité je mít stále na paměti, v čem se chceme rozvíjet,“ zdůraznila a dodala, že nespokojení možná jen ztrácejí čas zábavou, která je ve skutečnosti ani netěší. Třeba sledují televizi nebo se baví jiným způsobem, jenž ale nevede k tomu, aby se cítili dobře.
Důležitá je motivace a sebedůvěra
Pak se rozčilují, že jsou přehlíženi. „Možná je klíč ke změně tady,“ upozornila psycholožka a podotkla, že ani vzdělání nemusí být zárukou úspěchu, pokud se člověk nevzdělává opravdu v tom, co chce a dokáže využít.
„Znám jedince, kteří toho umějí opravdu hodně, včetně několika světových jazyků, ale nedaří se jim jejich znalosti uplatnit. Buďto nemají motivaci, nebo si nevěří. Chybí jim odvaha zkusit něco nového,“ připouští odbornice.
Důvod může být, jak uvedla, i v přístupu k životu obecně. „Buď jsme ochotni zkoušet nové věci a nebojíme se, že nebudeme mistři světa napoprvé, nebo se děsíme chyby a pak samozřejmě nemáme chuť do ničeho nového se pouštět ani se nic učit,“ říká Filasová.
První krok k úspěchu - udělejme si jasno:
- v tom, čeho chceme v životě dosáhnout;
- proč to chceme;
- co se v našem životě zlepší?
Jak na to:
- představme si co nejbarvitěji, co si přejeme. Zvýší se naše chuť dělat potřebné kroky?
- uzpůsobme své jednání cíli, kterého chceme dosáhnout. www.rozvoj-osobnosti.cz.
| Nebojme se vybočit |
|---|
| Zbavme se obav z toho, co by našemu „odvážnému“ kroku řeklo okolí. |
| Přestaňme si stále opakovat, že se ztrapníme nebo že něco nevyjde. |
| Soustřeďme se na to, co je nám příjemné, co chceme vyzkoušet nebo udělat. |
| Vyberme si způsob, který nám vyhovuje. |