Článek
„Ve společnosti i mezi odborníky převládá názor, který herečky pornofilmů spojuje se zápornými atributy, jako je závislost na drogách, bezdomovectví, chudoba, zoufalství a zkušenost se sexuálním zneužíváním,“ napsali američtí vědci ve zprávě publikované v nedávném vydání odborného věstníku Sex Research.
„Říká se, že všechny ženy v tzv. zábavě pro dospělé byly v dětství zneužity. Takové stereotypy slouží k odsuzování pornoprůmyslu, i když doposud nebyla mezi těmito ženami provedena žádná seriózní studie.“
Újma? Jaká újma?
Psychologové a sociologové z Shippensburg University, Texas Woman’s University a z Nadace pro zdraví v zábavě pro dospělé vyzpovídali celkem 177 hereček. Jejich odpovědi porovnávali se stejně početnou kontrolní skupinou žen srovnatelnou věkem, sociálním a ekonomickým postavením i bydlištěm. Zpovídané pornoherečky sehrály placenou roli alespoň v jednom pornografickém snímku, pracovaly v branži průměrně tři a půl roku a byly ve věku od 18 do 50 let. Třetina z nich byla vdaná nebo žila v trvalém svazku, 44 procent bylo tzv. single, tedy bez stálého partnera.
„Výsledky zcela zbortily hypotézu o poškozeném statusu, o tom, že pornoherečky pocházejí z rozvráceného prostředí a z okraje společnosti a psychicky strádají víc než ,normální‘ ženy,“ uvádí zpráva. Pornoherečky naopak mají vyšší sebeocenění, lepší kvalitu života a vysokou duševní úroveň.
Odpovědi vyvrátily i jeden z hlavních domnělých atributů – v porovnání s kontrolní skupinou nebyl mezi aktérkami pornosnímků statisticky vyšší počet případů sexuálního zneužívání v dětství.
Tyto společností odsuzované ženy měly lepší spánek a víc životní energie. Sex jako příjemnou činnost označilo 70 procent z nich, zatímco u „normálních“ žen to uvedlo jen 33 procent.
Problém je najít odpovídající protějšek
Pornohvězdy ale měly dříve první sexuální styk – v průměru v 15 letech proti 17 letům žen z kontrolní skupiny. A samozřejmě, měly i zkušenosti s výrazně vyšším počtem sexuálních partnerů.
Průzkum ukázal i další, nejzávažnější, negativní aspekt – pornoherečky měly bohatší zkušenosti s drogami a alkoholem a také se u nich poměrně často vyskytovaly specifické problémy spojené s potřebou vyhledávat osoby milující vzrušení.
„Je to skutečně provokativní zjištění, které vykresluje zcela jiný obraz žen pracujících v pornografickém průmyslu,“ poznamenala ke studii Cynthia Grahamová, socioložka a sexuoložka ze Southamptonské univerzity. „I když studie nebyla vyčerpávající, to, že zahrnula i odpovídající kontrolní skupinu, z ní dělá mimořádnou a závažnou práci.“
Feministka: zkoumali menšinu
Feministická publicistka Dawn Fosterová ale má jiný názor. „Generalizovat podle jedné studie a měnit pohled na celý obrovský sexbyznys by bylo nebezpečné. Ženy, které jsou v takové práci úspěšné a svou kariéru plně kontrolují, nemohou vypovídat za všechny, kdo jsou angažováni v pornoprůmyslu. Co je na studii pozitivní, je zjištění, že ne všechny sexuální pracovnice musí být vykořisťovány, ale to nikdy nikdo netvrdil. Ovšem oslavovat takovou ,práci‘, to nikomu neprospěje.“
Ironií osudu jen několik dní poté, co Američané publikovali svou šokující zprávu, dostali europoslanci v Bruselu na stůl podklady pro legislativní kroky, které by sex za úplatu kriminalizovaly.
„Prostituce je forma násilí, překážka zrovnoprávnění pohlaví a vstupní brána k organizovanému zločinu,“ řekla Pierrette Papeová, mluvčí European Women’s Lobby (EWL), stojící v čele skupiny dvou set nevládních organizací, které s iniciativou přišly.
Aktivistky chtějí postavit sex za peníze mimo zákon
Aktivistky navrhly europoslancům šestibodovou základní koncepci nové legislativy. Za nejpřednější považují označení veškerých forem placeného sexu za trestný čin a vytvoření účinného systému vyvedení sexuálních pracovnic z jejich postavení.
„Nejdůležitější, co je třeba na otázce prostituce pochopit, je skutečnost, že spojovat sexuální styk s penězi je zločin,“ trvá na základní premise Papeová. „Když přijmeme tohle, bude jednodušší uvést do života vyčerpávající postupy, které změní mentalitu a vynutí si respekt ke skutečné rovnoprávnosti mužů a žen.“
EWL své argumenty opírá o švédskou zkušenost, kde se pouliční prostituce snížila na polovinu poté, co tam bylo před deseti lety poskytování sexu za úplatu postaveno mimo zákon. V Nizozemsku, kde byla prostituce naopak legalizována, k podobnému obratu ani ke zlepšení postavení sexuálních pracovnic nedošlo. „Máme v Unii zákony proti obchodu s lidmi, je tedy možné je rozšířit a využít k potírání placeného sexu,“ naléhala Papeová v Bruselu.
Iniciativu zatím prý podporuje asi 36 poslanců, ostatní buď nemají vyhraněný názor, nebo se podle EWL domnívají, že kriminalizace prostituce by vedla ke zvýšení případů sexuálního násilí.
Sex jako živnost
Stejně zdrženlivý postoj zaujímá k plošné kriminalizaci prostituce i OSN – její Síť projektů pro sexuální pracovníky (UNSWP) soudí, že takový krok by měl na prostitutky zničující dopady. „Výsledkem by bylo další zhoršení ponižujícího stigmatu, kterým je už nyní většinová společnost cejchuje, další vyhrocení jejich sociálního vyloučení a komplikace pro edukační programy,“ reagovala UNSWP.
Rada Evropy by prý měla takovou iniciativu, poškozující bezpečnost a práva sexuálních pracovnic, odmítnout a naopak podpořit iniciativy a zákony, které by mohly postavení a šance prostitutek zlepšit.
V Nizozemsku, Rakousku a v Německu je prostituce uznávána jako legální způsob obživy. Každý registrovaný sexuální pracovník má stejná práva a povinnosti jako kterýkoli jiný „normální“ živnostník. A jak ukázal americký výzkum, není to profese, která by její provozovatelky a provozovatele nějak poškozovala.