Článek
| Jakmile ženuška vyloví z kastlíku nějakou výhodnou nabídku, snaží se být v obchodě co nejdříve, aby jí zboží nevyprodali. Marně jí vysvětluji, že zlevní pár věcí, aby přitáhli co nejvíc lidí, poněvadž vědí, že nakoupí i další. Někdy pozoruji, jak projíždí vozíkem mezi regály a prohrabuje zboží. Pak se jí najednou rozsvítí oči a je v transu.Moje žena se takhle nechová sama. Někdy si říkám, jestli ona a jí podobní posedlíci nezažívají něco jako orgasmus, když objeví nápis: sleva, dva v ceně jednoho, mimořádná nabídka nebo nejlevnější na trhu. S vrcholným potěšením pokládají potom své úlovky na hromadu v plném košíku.Mě to zaráží, protože taková nikdy nebyla. Bývalo to skromné děvče a podobné praktiky brala s nadhledem. Na začátku devadesátých let jsme totiž žili v západní Evropě, kde jsem pracoval. Manželku, která se ocitla na Západě poprvé, jsem rychle naučil, jak a kde rozumně nakupovat. Brzy si na to zvykla a musím říct, že domácnost vedla vzorně. Dělala si dokonce účetnictví. Byla tak hospodárná, že jsme si za šest let ušetřili podstatnou část financí na rodinný dům, po kterém jsme vždycky toužili.Protože jsme postavili opravdu velký barák, má kam dávat všechny ty krámy, co nakupuje. V původním bytě by to nebylo možné. Nechápu, proč se tak změnila, když byla zvyklá na obchody plné zboží, včetně toho luxusního. Jsem už na ty její narvané igelitky alergický. Stačí, když vidím, jak je vytahuje z auta a vláčí domů. Je mi úplně jasné, co bude následovat. Sotva se svlékne, hned zatelefonuje některé ze svých stejně postižených přítelkyň. Dopodrobna s ní probere své super nákupy. Pokaždé slyším: No holka, nekup to. Za ty peníze je to terno!Náš barák je zavalený zbytečnými spotřebiči, všelijakými takzvanými dekorativními předměty, nejrůznějším oblečením, ale také potravinami, které nakonec často vyhazujeme, protože je nestihneme sníst dřív, než jim projde doba trvanlivosti. Marně apeluji na její zdravý rozum.Manželka je přitom žena v domácnosti. Vydělávám jen já. Když s ní zkusím o nesmyslných nákupech mluvit, řekne, že jsem lakomec, a nechce se o ničem bavit. Mně ale nejde jen o zbytečně vyhozené peníze. Jde mi i o to, že se chová jako povrchní husa, a její chování už přestává být normální. Ke všemu se po ní opičí naše dcera. Většinu výplaty utratí za módní výstřelky, které si vezme jednou dvakrát a pak je nenosí. Určitě to však byly výhodné koupě. |
Když po roce 1989 zaplnilo naše obchody zboží z celého světa, začala se u některých jedinců objevovat porucha označovaná shopaholismus, tedy závislost na nakupování. U některých se stala nezvladatelnou a patologickou.
Postihuje hlavně ženy a může mít řadu příčin. Nicméně téměř vždy souvisí s citovým strádáním, poruchami hodnocení sebe samých a s přehnaně vysokým místem nákupů na žebříčku hodnot.
Nejdůležitější je pro shopaholiky mít, ne být. Dotyčný člověk si kromě nejrůznějších věcí kupuje také sebevědomí, zvedá si ve svých očích vlastní hodnotu, ale rovněž v té záplavě zboží hledá bezpečí a jistotu.
Nemusí jít vždycky jen o patologii, někdy jde o neschopnost rozumně hospodařit nebo naplnit život něčím hlubším. Utrácení za nesmysly se pro spoustu lidí stalo i způsobem, jak trávit volný čas, a zároveň neodolatelnou zábavou. Někdy jí podlehnou bez ohledu na to, jestli na ni mají, nebo ne, a pak nestačí kličkovat před exekutory.
Největší ničitelé našeho sebevědomí
Nad tím, jak lidi přimět, aby nakupovali bez ohledu na to, jestli předměty potřebují, nebo ne, koumají celé týmy odborníků na marketing. A vymýšlejí rafinované strategie. Jak se jim můžete ubránit?
- Když vstoupíme do supermarketu, ztratí někteří z nás svou individualitu a podlehnou psychologii davu. Zboží je vystavené tak, aby pravděpodobnost, že se to stane, byla co nejvyšší. Těmto trikům nepodlehne člověk, který si uvědomí, že to tak je, nebo ty fígly přímo zná.
- Napište si seznam věcí, které chcete nakoupit. Na nákup pak jděte s předem promyšlenou strategií, kterou dodržte, a odoláte tak lákadlům.
- Sledujte umístění zboží. Ve výši očí je často to nejdražší, zbytečné a neprodejné. Pro potřebné věci se budete muset natáhnout nahoru, nebo naopak sehnout dolů.
- Do krámu jděte vždy po jídle. Hladový člověk nakupuje rychleji a bez rozmyslu.
- Nedejte se ošálit takzvanými baťovkami. Cena 99 Kč není 90, ale v podstatě 100.
- Pozor na platební karty. Oslabují ostražitost a finanční kázeň. Jinak to člověk cítí, když vytahuje z peněženky reálné peníze. Vidí, jak zmizí a šrajtofle zívá hlady. Nejlepší je mít s sebou jen omezený obnos. Donutí vás víc zvažovat, co koupíte a co ne.
- Nevyhledávejte zbytečně místa určená k tomu, aby z vás vymámila poslední groš.
- Dejte pozor na vliv obrazových asociací. Zejména ženy mají sklon nakupovat věci, které spolu nějak souvisejí, i když pro ně původně nešly. K novému kostýmku to bude chtít ještě lodičky, značkovou kabelku a špatné by nebylo ani auto ve stejné barvě.
- Člověka těší získávat hmotné statky. Proto bychom měli rozvážit, jestli dotyčný předmět skutečně potřebujeme a čím nás doopravdy obohatí.
Jste shopaholička? Víme, jak to poznat
Když tyto zásady uplatníme ve svém životě, zbude nám víc peněz a času na to, jak ho trávit smysluplněji.
Pokud jde o vaši ženu, zvažte, jestli by neměla navštívit ambulanci specialisty na léčbu závislostí.