Článek
| Máme spolu desetiletou dceru. Chtěla jsem mít alespoň dvě děti, manžel je však už nechtěl. Já jsem také jedináček a moji rodiče mi vždycky hodně pomáhali. Dokonce nás i finančně podporovali. Po narození dítěte jsem potřebovala pomoc. Jenže manžel chodil z práce hodně pozdě a pak už jen odpočíval. Opět jsem tedy byla odkázaná na podporu své matky. Vždycky mi ochotně pomohla s domácností a často hlídala i dceru.Když jsem nastoupila do práce, musela jsem do ní dojíždět. Stejně jako manžel jsem se začala vracet domů pozdě. Bylo to nepříjemné, jenže peníze jsme potřebovali. A manžel mi navíc řekl, že už mě doma vydržovat nebude. Museli jsme platit hypotéku a náš rozpočet byl opravdu hodně napjatý.Opět mi pomohla moje matka. Vyzvedávala dcerku ze školky a starala se o ni celé odpoledne, než jsem přijela domů. Viděla, jak jsem utahaná, a tak začala dělat i věci, které jsem od ní nežádala. Dokonce jsem si je ani nepřála. Začala mi doma uklízet, nakoupila a uvařila pro všechny večeři. Také nám žehlila prádlo. Neměla daleko k tomu, aby mi organizovala skříně a rovnala v mé domácnosti všechno podle sebe.Když jsem se ohradila, říkala mi, že mi pomáhá ráda. Dělala to soustavně a samozřejmě. Aniž jsem si to uvědomila, dělali jsme vlastně všechno podle ní. Radila nám ve všem a stala se šéfem celé naší rodiny. Když jsem něco chtěla dělat jinak, podle sebe, řekla mi: „Myslím to dobře. Chci, aby vám doma všechno fungovalo.“ Musela jsem uznat, že pro nás dělá opravdu hodně, a tak jsem „sklapla”.Došlo to tak daleko, že manžel za ní chodil a stěžoval si na mě. Ona mě umravňovala v jeho prospěch. Připadalo mi, že se spojili proti mně. Muž si pak našel místo až v Brně, kde měl větší příjem. Domů se vracel jen na víkend, kdy u nás matka nebývala. Řekl mi, že to udělal schválně, jen aby s ní nemusel žít v jednom bytě. Tím mě ale dostal do ještě větší závislosti na ní.Nyní mi vyčítá, že nejsem svéprávná. Neměl prý žádné soukromí, ani žádné slovo v rodině. Jenže v průběhu celého našeho manželství nikdy nic nenamítal. Jak jsem měla vědět, že mu to tak vadí? Sám matku využíval, jak mohl. Teď už je pozdě. Manžel utekl jak malý kluk a nastěhoval se k nějaké ženě v Brně. Mě v tom nechal. S dcerou si jen telefonuje. Stále přemýšlím, kde se stala chyba a kdo se o ten rozklad zasloužil víc. |
Jak se říká, život je jeden z nejtěžších. Jeho cesty bývají klikaté a vůbec ne jednoduché. Za každé zdánlivé zjednodušení nebo ulehčení může člověk později snadno zaplatit. Tento princip známe z pohádek. Když se v pohádce rozhodují tři bratři, kterou cestou se vydají, aby dosáhli určitého cíle, prohrávají vždycky ti, kteří chytračí a vyberou si nejpohodlnější řešení. Ten, který si vybere obtížnou a poctivou cestu, naopak vždycky vyhrává.
Vám se rozpadá rodina právě proto, že jste zvolila pohodlnou cestu. Platíte za své dětinské a nekompetentní chování. Choval se ale tak i váš manžel. Nikdy jste společnými silami nevytvořili jasné hranice své rodiny. Takové, které by byly propustné a pohyblivé jen tehdy, pokud by to nenarušovalo váš způsob života a také vaši samostatnost.
Jen si to vezměte. Matka sežene byt, zařídí ho a skoro všechno financuje. Také řídí chod vaší domácnosti: péči o dítě, finance, ale třeba i to, jak budete trávit svůj volný čas. A jako by to všechno nestačilo, dáte jí do rukou ještě další pravomoci.
Poradna: Tchyně, která nerespektuje soukromí
Oba si jí chodíte stěžovat na chování partnera. Řeší vaše spory a přebírá odpovědnost za vaše partnerské fungování. Celá léta jste žili v dětských rolích. A vaše maminka se tak postupně stala velkou matkou celého rodu. Dovolili jste jí to, a dokonce jste ji o tuto roli v různých situacích žádali.
To mělo svůj důvod. Nedokázali jste s manželem otevřeně mluvit o svých pocitech a o své nespokojenosti s určitými věcmi. Jedině tak jste se mohli navzájem pochopit a dosáhnout vnitřní koalice. Společně čelit jejímu destruktivnímu vlivu na váš vztah.
A pokud jde o pomoc, tu nelze jen přijímat. Dobrá široká rodina funguje tak, že si její členové vzájemně pomáhají. Respektují přitom autonomii jednotlivých rodin. Vy jste však všechno jenom pohodlně přijímali. Doplatili jste na svou neschopnost vytvořit si vlastní rodinná pravidla a nést za fungování své rodiny plnou odpovědnost.
Osm tipů, jak vyjít s tchyní
K roli velké supermatky rodu mají sklon ženy bez vlastního životního programu a s velkou potřebou moci. Přemírou péče spoutají nejdříve své vlastní dítě a neumožní mu dospět. Když si potomek založí vlastní rodinu, snaží se rozšířit svou nepostradatelnost a vliv i na jejího nového člena. A potom také na děti. Pokud se někdo snaží vymanit z jejich vlivu, trestají ho a vyčítají mu nevděk. Zdůrazňují přitom svoji obětavost.
V jejich případě však nejde o nezištnou obětavost. Mají silnou potřebu vše řídit a ovládnout. Pokud se jim to podaří, bývá to pro ně tak velká satisfakce, že jim stojí za investovanou práci, čas a peníze.
Vůdčím motivem není tedy blaho mladé rodiny, ale uspokojení pocitu vlastní moci. Opravdu nezištná pomoc a obětavost vždy ctí svobodu druhých. Proto je potřeba mít se na pozoru před velkými matkami rodu.
