Článek
| Dobrý den, je mi 27 let a mému příteli 33. Jsme spolu rok a společně jsme žili v bytě jeho matky, která tam byla s námi. V době, kdy jsem s přítelem ještě nežila a jen k jeho matce chodila na návštěvy, vše fungovalo dobře. Zlom nastal po nastěhování k ní. V ten okamžik jsem neslyšela nic jiného, než že nic neumím, že si její syn přivedl domu nemožnou holku apod. Bránila jsem se a naše komunikace se tak velmi záhy proměnila v hádky.Jednoho dne jsem to už nevydržela a řekla příteli, že se odstěhuji. Přítel to vyřešil tak, že odstěhoval svou matku do domu k babičce. Bylo to opravdu vysvobození. Jenže pak jsem zjistila, že mě všude jen pomlouvá a přítel jí stále naslouchá a občas se uchýlí k tomu, že mě pomlouvá spolu s ní, což mě velmi mrzí.Cokoliv udělám, je stále špatně. Každou chvilku od přítele slyším ... mamča říkala, že to takhle být nesmí, že je to takto špatně apod. Hrozně mi to ubližuje a popravdě vůbec nevím jak dál. Přítel si na jednu stranu uvědomuje, jak moc mě to trápí, na druhou stranu ji nedokáže zastavit. Vůbec nevím, jak se k tomu mám postavit. |
Moc oceňuji, že píšete v době, kdy ještě nejste manželé a vaše vzájemné vztahy mezi vámi, přítelem a tchyní se teprve nastavují. Chápu, že toužíte po podpoře svého partnera.
Kdybych měla příležitost se vás zeptat, moje první otázky by směřovaly k partnerovi. „Čeho si na příteli ceníte? Co tvoří pouto vašeho vztahu? Co si myslíte, že obdivuje on na vás?”
Pokud vás něco na svých vlastních odpovědích zaujalo, napište si to. Je důležité si uvědomit, zda chcete být a proč s tímto člověkem. Mnohem snáze se vám poté budou překonávat překážky a dokážete i lépe mluvit o vztahu vás tří.
Vy, váš přítel a skoro tchyně
Není standardní, když dospělý syn bydlí se svou mámou a je moc dobře, že se vám tuto situaci podařilo vyřešit. Váš partner tím dal matce signál, že je dospělý a bude žít život se svou partnerkou. Píšete, že mámu odstěhoval, ale myslím, že ona se tak úplně neodstěhovala. A není se co divit.
Pokud takto spolu žili delší dobu, máma si zvykla, měla se o koho starat, měla ochránce a možná si ho přivlastnila. Podle toho, co píšete, je možné, že ani k separaci dospělého syna od mámy nedošlo. A tak je to čeká teď, pokud nechce váš přítel zůstat tzv. mamánkem.
Začátky jsou ale někdy těžké a hezké vztahy se musí odpracovat. Tchyni se nedá nic vyčítat, ona se jenom brání a zajišťuje své potřeby. Mohla si vytvořit pocit, že se kvůli vám musela odstěhovat, a to je krůček k boji. Pokud začnete i vy s ní bojovat, hezké vztahy vás v budoucnu nečekají.
Nastávající tchyně ale může být pouze bezradná z nové situace, kdy se jí sesypaly její jistoty, které si tvořila přes syna. Věřím, že když se vám podaří ji i takto vidět, můžete o ní jinak přemýšlet a tím pádem se k ní i jinak chovat. Vlastně máte příležitost jí pomoci zvládnout pro ni náročnou situaci. Teď se tvoří základy vašeho společného vztahu.
Navážu na váš dotaz “Jak se k tomu postavit” a nabídnu vám několik nápadů.
1. Nejprve si s partnerem promluvte, jak vidíte vaši společnou budoucnost.
- Jaká očekávání na sebe máte? Co od sebe potřebujete, abyste spolu chtěli být?
- Chcete být spolu v dlouhodobějším vztahu?
- Co máte společného?
- V čem se naopak lišíte?
- Jak se budete společně podílet na nákladech bytu, na provozu domácnosti?
2. Pokud jste dospěli k tomu, že jsou důvody, proč spolu být, můžete se bavit o vztahu vás tří.
- Jaké místo máte vy dvě v jeho životě?
- Chce s vámi budovat společnou domácnost?
- Jaké místo v ní bude mít jeho máma?
- Komu bude věřit, když se bude rozhodovat?
Je zbytečné, abyste spolu soupeřily, nejste dvě milenky. Každá máte jinou roli. Máma zůstane mámou a vy partnerkou. Každá svou roli naplňuje jinak.
3. Jakmile si svoje představy ujasníte, můžete například pozvat tchyni na večeři.
- Řekněte jí, jak plánujete společnou budoucnost.
- Vysvětlete, jaké místo má u vás doma a domluvte si pravidla. Například vám dá dopředu vždy vědět, že přijde. Nebude bez domluvy uklízet ani nic předělávat apod.
- Bylo by fajn, kdyby vás partner podpořil jako svou partnerku a mámu ubezpečil, že jeho mámou pořád bude, jen už má na ni jiné potřeby.
Může se stát, že reakce tchyně ze strachu z nové pozice budou silné a emotivní. Přijměte je a nechejte tomu čas. Podstatné je, jak se zachová váš partner a jakou podporu budete vzájemně vnímat. Nebojte se mluvit o svých pocitech s partnerem i s tchyní.
V průběhu doby, kdy se s tchyní uvidíte, hledejte situace, kdy ji můžete ocenit např. že dobře vaří. Každý starší člověk má pocit, že toho má hodně, co by se od něj druzí mohli naučit. Zkuste se na to napojit a říct, co byste se od ní ráda naučila.
Je možné, že tchyně jen potřebuje získat důvěru, že jste ji o syna nepřipravila a ani připravit nemohla. Některá přesvědčení jsou velmi silná.
Akademie rodičovství
Soukromá rodinná poradna, která pomáhá všem členům rodiny. Rodičům odlehčit od starostí a nejistot v jejich rodičovské roli, partnerům i jednotlivcům v jejich různorodých životních situacích, dětem s jejich dospíváním. Sdružuje odborníky, kteří rádi pomohou.
Vytváří a realizuje kurzy i semináře pro rodiče, individuální poradenství a konzultace, rodinnou terapii. Více na Akademie rodičovství.
Trápí vás jiné téma spjaté s výchovou dítěte, rodinnými vztahy či závislostí? Poraďte se s našimi odborníky. Své příběhy a otázky nám posílejte na: zenaporadna@seznam.cz.
