Článek
| Kdysi jsem žil životem, který jsem hodně podřizoval své kariéře. Práci a důležitým pracovním kontaktům jsem tehdy mohl věnovat většinu svého času. Rodinu jsem chtěl založit až ve chvíli, kdy budu mít vhodné bydlení a samozřejmě příjmy, které jí zajistí důstojný život.Dnes žiji se ženou, kterou mám rád, a se dvěma dětmi. Jsem spokojený, že mám dobrou rodinu, a snažím se ji co nejlépe zabezpečit. Pracuji jako právník a ekonom v oblasti kultury. Důležitou součástí mé práce je i účast na různých společenských akcích. Ty však žena špatně zvládá. Postupem doby se právě toto stalo jediným, ale velmi podstatným zdrojem hádek mezi námi.Ještě před covidem po mně můj šéf chtěl, abych s ním chodil na akce nejen v týdnu, ale i o víkendu. Moje žena mě podezírala, že se v těch akcích doslova vyžívám, ale pravda je ta, že i já jsem z těch společenských hrátek už dávno unavený a otravují mě.Covid mě tak v podstatě vysvobodil. Brzy jsme si se ženou zvykli na to, že trávíme večery spolu. Manželka se uklidnila a mně se to začalo líbit. Byl jsem doma spokojený a zlenivěl jsem tak, že se mi ani do kina nechtělo, i když jsme už mohli. Bohužel přišlo rozvolňování a šéf už se zase snaží organizovat nějaké společenské akce a večerní jednání.Mám strach, že se nám do rodiny zase vrátí krize. A bude ještě bouřlivější, protože jsme zjistili, že vše funguje i bez večírků a dalších akcí. Opravdu nevím, jak se mám zachovat. Moje místo je velmi lukrativní. Nerad bych o ně přišel. |
Podstata vašeho problému spočívá v hierarchii hodnot a priorit. Musíte si promyslet, co je pro vás důležité, a podle toho také žít. To dnes není vůbec lehké.
Měřítkem úspěšného života je především dostatek peněz, moci, funkcí a společenských kontaktů. Tlak na to, aby je člověk získal, bývá hodně velký, hlavně v určitých společenských kruzích. Člověk pak lehko přehlédne, že mu v boji o ně uniká kvalita života.
... to nejcennější, co máme, je čas. Limituje náš život. Proto musíme vážit, komu a čemu ho věnujeme.
Moc je sladká, skoro až opojná, zvlášť pro někoho. Funkce sytí ješitnost. Společenské kontakty pomáhají budovat sociální sítě, které lze využít ve vzájemné výměně výhod, obchodů a konexí. Za peníze si můžeme kupovat další předměty a požitky.
Dlouhé pracovní dny velmi významně zvyšují riziko infarktu a mozkové mrtvice
Jenže když vše domyslíme do důsledků, je to nejcennější, co máme, čas. Limituje náš život. Proto musíme vážit, komu a čemu ho věnujeme. Spousta lidí ho věnuje úvahám, jak efektivně vydělat a vydat peníze, aby je zbytečně nevyhodili a získali za ně co nejvíce. Podstatně méně lidí ho věnuje tomu, aby přemýšleli, jak strávit dostatek času s blízkými lidmi.
Doba, kterou musíte trávit na pro vás nepřínosných společenských akcích, je ten nejcennější čas, který máte. Je to těch pár vzácných hodin volna. Způsob, jakým ho strávíte, určuje výše zmíněnou kvalitu života. Můžete si užívat fakt, že jste s lidmi, které máte rád a děláte s nimi to, co máte rád. Proto byste měl pečlivě vážit, jestli vám nabídnutá akce stojí za to, abyste do ní investoval svůj čas i energii. Proto máte právo ji odmítnout.
Pokud to nedokážete, znásobíte si svůj životní stres, což se časem podepíše na vašem duševním i fyzickém zdraví. Ale budete tím ničit i pohodu vašeho domova. Musíte se naučit, jak pevně a slušně říkat NE. To je základ pozitivní asertivity, kterou si budujete respekt ve svém okolí a chráníte sebe sama.
Naučit se říkat ne je v dnešní době nutností
Nejlepší způsob je, že šéfovi poděkujete za pozvání a sdělíte mu, že už máte jiný program. Nepouštějte se do složitých výmluv. Můžete se do nich zamotat. Nemusí vás trápit ani výčitky. Nejdůležitější akce ve vašem diáři je pohodový večer s rodinou. A své priority nejste povinný nikomu sdělovat.
Na šéfa asi nejlépe zapůsobí vhodně dávkovaná upřímnost. Ujistěte ho, že daný problém vyřídíte i bez toho, že strávíte večer někde v baru. A sdělte mu, že nemůžete být stále pryč. Máte vážné problémy v rodině. Kdybyste to přeháněl, hrozil by vám rozvod. Při jeho řešení, ale i po něm byste byl psychicky rozhozený a pracovně daleko hůř použitelný.
Přijímejte pozvání jen na akce nezbytně nutné nebo na ty, na které se vám opravdu chce. Jste přece zaměstnanec, a ne placený společník svého šéfa. Tím ho přinutíte, aby si takového člověka sehnal jinde, pokud nechce chodit na společenské akce sám.
