Článek
| Dobrý den, moje babička je obdivuhodná žena, která se ovšem občas dokáže naštvat a vydrží jí to tak dlouho, dokud nenaštve nebo neotráví člověka, na kterého je naštvaná. Její vysoký věk není omluva, protože to tak bylo vždycky. V podstatě výlučně jde o mou maminku, která se o babičku vzorně stará.Abych uvedla konkrétní příklad - babička měla dojem, že maminka jisté odpoledne parkovala před domem, kde babička bydlí, a nepřišla ji navštívit. Pro úplnost, maminka za ní byla ten den ráno a odpoledne byla doma. Babička byla kvůli takové domněnce hrozně protivná, maminku chtěla naštvat, obviňovala ji a tu to pochopitelně otrávilo. Snažily jsme se spolu přijít na způsob, jak se v dané situaci bránit a také vymyslet nějaké řešení stylem „co ti pomůže, když jsi naštvaná”.Kromě naštvání viníka, ať už reálného, nebo domnělého, jsme nepřišly na nic funkčního. Počítání do deseti, hluboké dýchání a podobné způsoby v nejlepším případě naštvání oddálí, ale nevyřeší. Nepomáhá ani fyzická aktivita.Protože se občas maminka chová podobně ke mně a já nechci sama takové chování předávat dál (ač děti ještě nemám), ráda bych vás poprosila o radu, jak v takové situaci se sebou zacházet, aby naštvání pominulo a jediným východiskem nebylo právě nekonstruktivní naštvání protějšku. A protože také vím, že babičku nepředělám, chtěla bych vás požádat o radu, jak se její náladě bránit a nenechat se vyvést z rovnováhy, protože maminka tím opravdu trpí. Mockrát vám děkuji. |
Dobrý den,
moc se mi líbí, jak o své babičce píšete, že je obdivuhodná žena. Škoda, že jste se o tom více nerozepsala. Myslím, že pokud by si to babička přečetla, byla by moc potěšená. Přemýšlím, jaký vztah ve svém dotazu řešíte více, zda maminky a babičky, nebo maminky a vás. Vnímám vaše obavy, aby se situace neopakovala a vy časem nebyla v podobné roli, jako je nyní vaše maminka. Proto i odpověď rozdělím do těchto dvou vztahových úrovní.
Když se zamyslíte, v jaké roli se asi vidí vaše maminka ve vztahu ke své matce? Kdybyste se jí zeptala, co myslíte, že odpoví? Jako poslušná dcera nebo samostatná dospělá žena nebo ještě jinak? Je pravděpodobné, že babička velmi zdárně používá komunikační vzorec - manipulace vinou, což upevňuje vztah matky a poslušné dcery, z toho pak vznikají „blbé” pocity a konflikty na druhé straně. Dokáže jí vaše matka říct, jak se cítí? Že jí v tom není dobře?
Co myslíte, v čem se babička s vaší mámou potřebují? Navštěvuje svou mámu, protože musí, nebo protože chce? Zkuste se nad odpověďmi zamyslet, mohou vám pomoci nad celým příběhem přemýšlet i jinak.
Jedna z možností je, že vaše máma nebude hrát s babičkou tuto hru a velmi jasně začne mluvit o svých pocitech a potřebách. Můžete nabídnout mámě váš pohled, ale máma s babičkou si to bude muset přenastavit a odžít sama.
Možná jí bude stačit pocit, že to ví a stejně s tím nechce nic dělat. Obvykle lidé, kteří si váží sami sebe a mají vysokou sebeúctu, nenaskakují na obviňující jednání druhých. Neberou jejich útok osobně, ale vnímají druhého tak, že on jinak neumí. To může být případ vaší babičky. Chová se tak, jak jí to vždy fungovalo a ostatní jí to umožnili. Babičku nezměníte, to píšete velmi trefně. Ale můžete změnit chování a přemýšlení o ní i o své mámě.
Neobviňovat, ale vyjádřit svou potřebu
Rozhodně to neznamená obviňovat babičku, ale vyjádřit svou potřebu. Další možnost je pracovat chvíli se sebou a vědomě najít, jaká přesvědčení a postoje vás nenechají klidnou. Je to hledání jedné společné pravdy? Vztažení si viny na sebe? Je to závislost a postoj, že se musíte o babičku postarat? Vyplývá to z přesvědčení, že je to přece máma, babička, a proto musím… (doplňte si cokoliv)?
Přemýšlela jste, co si svým chováním babička i vaše maminka zařizují? Je to potřeba zájmu, pozornosti? Uznání od svého dítěte?
Kroky, které mohou pomoci
1. Velmi podstatné, a nic to nestojí, je z vaší strany oceňování a chytré chválení. Jak babičky, tak maminky. Tím se může začít měnit pohled obou na sebe vzájemně.
2. Když přijdete vy nebo maminka k babičce a první spustíte ocenění třeba za to, jak něco šikovně zvládla - upéct, uvařit, nakoupit, zařídit, je vysoká pravděpodobnost, že ke konfliktní komunikaci nedojde. Babička totiž hned na začátku zažila pocit uznání. To nastaví zcela jiný kontext pro další komunikaci.
3. Mluvte o svých pocitech a potřebách nejen ve vztahu k babičce, ale i ke své mamince. Tato otevřenost je mostem k funkčnímu vztahu.
Nenabízím vám techniku, těch už jste vyzkoušely hodně a umíte je. Nabízím zkusit jinak o babičce a jejích potřebách přemýšlet. Tím můžete rozmělnit nastavený vzorec mezi vámi.
Zamyslete se a poctivě si odpovězte na položené otázky, a pokud si opravdu myslíte, že babička je obdivuhodná, dejte jí tento pocit zažít.
Přeji vám mnoho krásných chvil prožitých ve vašem třígeneračním uskupení, ze kterého se dá mnohé vytěžit.
Může se vám hodit na Firmy.cz:
Akademie rodičovství
Soukromá rodinná poradna, která pomáhá všem členům rodiny. Rodičům odlehčit od starostí a nejistot v jejich rodičovské roli, partnerům i jednotlivcům v jejich různorodých životních situacích, dětem s jejich dospíváním. Sdružuje odborníky, kteří rádi pomohou.
Vytváří a realizuje kurzy i semináře pro rodiče, individuální poradenství a konzultace, rodinnou terapii. Více na Akademie rodičovství.
