Článek
| Dobrý den, téměř všude se to hemží radami, jak je důležité v partnerském vztahu umět komunikovat. Jenomže jak komunikovat s člověkem, jenž všechny pokusy chápe jako útok, který neustále odráží?Pro příklad: 1. Potěšilo by mne, kdybychom... No mne by také potěšilo, kdybychom (zde dosadí něco jiného), a neříkám ti to... A to je právě chyba. Já přece nemůžu vědět, co máš v hlavě... Psychologové radí, že partneři si musí svá přání navzájem říkat. Tak já asi nezapadám do těch psychologických tabulek, no. Ty bys měl sám poznat, co potřebuji.2. Mám tě moc rád, vážím si tě, ale vadí mi na tobě jedna určitá drobná věc. Potěšilo by mne, kdyby ses pokusila ji změnit... Ty na mně zas něco vidíš. Tak si najdi nějakou jinou, třeba bude lepší než já. A mně na tobě taky vadí spousta věcí a mlčím... Které například? Pojďme si o tom promluvit, třeba to můžu změnit. To už jsem ti říkala vícekrát... Tak to řekni ještě jednou. To by stejně nemělo smysl. |
Ano, velmi často se dočteme, že komunikace je základ vztahu, ale nikde se neučíme, jak spolu mluvit, jak vztah vytvářet. Díky, že se zajímáte.
Cením si vaší otevřenosti a důkladného popisu. Hodně jsem přemýšlela, v jakém vztahu s partnerkou žijete. Z výňatků rozhovoru, který je bez kontextu, jsem toho moc nevyčetla.
Zda spolu chcete být, pracovat na vašem vztahu a hledat vzájemnou shodu. Od toho se pak odvíjí veškerá komunikace mezi vámi. Touha i potřeba chápat, jak to ten druhý myslí, aby vám spolu bylo dobře. To by bylo první, co bych zkoumala, pokud byste přišli na konzultaci.
Komunikace ve vztahu
Každá komunikace se děje na úrovni obsahové (konkrétní popis toho, co řešíme) a vztahové. Ta je v úrovni, jak o tom druhém přemýšlím, přes jaké své životní kontexty.
V obou vámi popsaných komunikačních příkladech je patrné, že partnerka jde do obrany a bere vaše žádosti jako výtku = přechází do slovního útoku a vy uděláte totéž.
Pak je těžké se dostat ze začarovaného kruhu. Ztratí se smysl vaší komunikace a neužitečně hledáte viníka.
- Jak přemýšlíte o přítelkyni, na základě čeho a jak o vás ona přemýšlí, že se potřebuje bránit?
- V jakých situacích vám komunikace funguje a vnímáte se partnersky?
- Co vám fungovalo? Zkuste najít společného jmenovatele, kdy chcete oba. Co je jinak?
- Vzpomenete si, kdy jste společně něco konstruktivně řešili? To znamená: „Já to vidím takto… Jak to máš ty? A jak to dáme spolu dohromady?“
Jak postupně mluvit o svých potřebách a očekáváních
Obecně se lidé brání, když jsou nejistí, cítí se ohrožení. Mluvit o svých potřebách, očekáváních může být pro někoho těžké. Hlavně pokud nabude přesvědčení, že milující partner pozná, co druhý potřebuje.
Možná má přítelkyně pocit, že jste si něco načetl a „děláte chytrého“. Z toho může vzejít pocit, že se povyšujete nebo ji chcete někam dotlačit. Lze vytvořit spoustu hypotéz, které zůstávají hypotézami, dokud se přítelkyně nezeptáte.
Dám vám několik nápadů, o které můžete rozšířit váš způsob komunikace.
- Zkuste přítelkyni více nastavit kontext a smysl toho, o čem si budete povídat.
- „Chci ti něco říct, kdy si pro mě uděláš čas?“ – domluvíte si dopředu. „Prosím vyslechni mě, je to pro mě důležité a rád bych, aby to bylo užitečné pro nás oba.“
- „Potěšilo by mě, kdybychom si mohli otevřeně povídat o našich potřebách a očekáváních. Já nežiju ve tvé hlavě, nevím, jak přemýšlíš, zároveň moc toužím do tvého světa nahlédnout, vzájemně se více poznat.“
- „Jak to máš ty?“ – odpověď na tuto otázku vás nasměřuje k povídání o očekáváních.
- Pokud partnerka nebude chtít, můžete se zeptat, jak tomu máte rozumět. Nezajímáte ji? Říkáte to nesrozumitelně? Nerozumí, co po ní chcete apod. Jak byste s ní měl mluvit, aby chtěla i ona s vámi mluvit?
- Když se zacyklíte a unikne vám smysl, vždy můžete zacyklenou komunikaci elegantně změnit a vnést i trochu nadhledu. Např.: „Pojďme udělat tlustou čáru, nějak jsme se zacyklili. Zase se nám sem dostal nějaký pan VINÍK, toho nechceme. O co nám vlastně jde? Co že to řešíme?“ Stává se, že si lidé v tu chvíli uvědomí, že se hašteří o hloupostech a podstata věci uniká.
Možná se i takto upřímné komunikaci budete vzájemně učit, protože vzorce, ve kterých jsme vyrůstali, jsou silné.
Na závěr shrnu a nabídnu jednoduchý komunikační princip. Jak o druhém přemýšlím, tak se k němu chovám a tak s ním mluvím. Moc vám držím palce, abyste si našli chvíle, kdy se o sebe opravdu zajímáte.
Akademie rodičovství
Soukromá rodinná poradna, která pomáhá všem členům rodiny. Rodičům odlehčit od starostí a nejistot v jejich rodičovské roli, partnerům i jednotlivcům v jejich různorodých životních situacích, dětem s jejich dospíváním. Sdružuje odborníky, kteří rádi pomohou.
Vytváří a realizuje kurzy i semináře pro rodiče, individuální poradenství a konzultace, rodinnou terapii. Více na Akademie rodičovství.
Trápí vás jiné téma spjaté s výchovou dítěte, rodinnými vztahy či závislostí? Poraďte se s našimi odborníky. Své příběhy a otázky nám posílejte na: zenaporadna@seznam.cz.
