Pomoc v azylovém domě ročně vyhledá kolem 1700 žen

Při útěku ze svých domovů si toho ženy příliš neodnášejí. Většinou se jedná o nezbytnosti, jež potřebují děti. O to víc si potom váží věcí, které nosí do azylových domů dárci. Což potvrzuje i fotograf Tomáš Třeštík, který v azylových domech fotil věci pro projekt MADE BY Nadace Terezy Maxové, jež si s sebou maminky do domovů přinášejí.

„Když jsem se v azylovém domě byl poprvé podívat, slyšel jsem různé životní příběhy. Překvapilo mě, jak statečné a skromné ty ženy jsou a jak málo si stěžují. Jak málo člověk potřebuje k životu, když jde fakt do tuhého… Plnou vahou na mě dolehla ta celková tíseň, když se sečetly všechny jednotlivé příběhy, které jsme vyslechli,“ svěřil se Tomáš Třeštík.

Podívejte se s námi na několik příběhů žen, které se ocitly bez střechy nad hlavou a své útočiště našly právě v azylovém domě.

Otec Jany pil a doma se choval agresivně, Jana chtěla z domu co nejdříve odejít a v 18 letech otěhotněla. Její partner byl ale kopií jejího otce. O rodinu se nestaral, peníze utrácel za alkohol, hádky a fyzická napadení byly na denním pořádku. Janu vyhodil i s dcerou na ulici. Jana je v azylovém domě šest měsíců, šetří si na kauci a věří, že se jí podaří postavit se na vlastní nohy.

Evě je 35 let, má dvouletého syna a 10letou dceru, která vyrůstá u svého otce. V azylovém domě je čtyři měsíce. Její bývalý partner si na její jméno vzal několik půjček, které nebyla schopna splácet, nemohla ani platit nájem. Po hádce s partnerem se ocitla i se synem na ulici. V azylovém domě se pokouší ušetřit na kauci, každý měsíc si odkládá z mateřské 1000 korun, zbydou jí 2000 korun, se kterými musí měsíčně vyjít.

Katka bydlela s manželem na ubytovně. On pil, ona chodila do práce. Mají spolu dvě děti, pětiletého syna a dvouletou dceru. Partner byl agresivní a často je bil. Poté, co vztáhl ruku na děti, sbalila jim rychle věci a odešla, nejprve ke známým, poté do azylového domu. Když přišli do azylového domu, měl její syn zlomenou nohu. S bývalým partnerem se však vídá stále, pravidelně ji a děti v azylovém domě navštěvuje. Katka tvrdí, že se k němu nevrátí.

Petra má dvojčata, syny, kterým je šest let. Azylový dům bude tento měsíc opouštět, za rok si ušetřila na kauci a sehnala si bydlení. Pracuje u technických služeb. Když se před rokem do azylového domu dostala, odcházela narychlo. Od agresivního partnera utíkala jen s igelitkou, ve které bylo pár základních věcí. Na minulost moc nechce vzpomínat a doufá, že se jí podaří udržet si práci a bydlení a zajistit lepší život pro její syny.

Helena žila s přítelem a dcerou v pronajatém bytě, peníze na nájem ale partner většinou propil a byl agresivní. Majitel bytu ztratil trpělivost a chtěl, aby se odstěhovali. To její partner neunesl, útoky začaly být častější. Helena sbalila pár věcí a utekla pryč. Nyní žije i s dceru v azylovém domě a věří, že se jí podaří vrátit se do běžného života.

Lenka se narodila do úplné rodiny, její otec byl ale alkoholik. Často proto pobývala u babičky. Vyučila se kadeřnicí, brzy otěhotněla a vdala se. Manžel krátce po svatbě zemřel. Po čase navázala Lenka nový vztah, nový partner byl ale velmi žárlivý a majetnický. Lenka nemohla chodit ven, potkávat se s kamarádkami, partner chtěl mít přehled o každé minutě jejího života, a když se mu něco nelíbilo, byl agresivní. Odvahu odejít našla Lenka až po několika letech. Nyní žije se dvěma syny v azylovém domě a snaží se nalézt ztracené sebevědomí.