Polibek je citlivým barometrem vztahu

Tento názor zřejmě sdílí i spousta žen. Velmi citlivě vnímají, jakým způsobem a jak často je manželé líbají. A nejen na Valentýna, svátek milenců nebo 6. července, kdy je Světový den polibku. Hezkým políbením při odchodu z domova si u nich muži mohou značně vylepšit svou citovou bilanci. A naopak. Pokles zájmu o líbání a něžnosti nese většina žen nelibě.

Platí to však i naopak. "Pokud se například manželka, která svého muže často a ráda líbala, najednou začne chovat mnohem zdrženlivěji nebo se polibkům dokonce vyhýbá, případně ho líbá jen letmo a nezúčastněně na tvář, může jít o jeden z prvních signálů blížící se manželské krize," říká MUDr. Navrátil.

I když daleko častěji se stává to, že se z polibků začne nejprve vytrácet vášeň a potom i cit, což naznačuje minimálně to, že se do vztahu vkrádá únava a stereotyp.

Pro značné procento žen může být polibek stejně intimní záležitostí jako sex, ne-li dokonce intimnější. Například podle průzkumu zveřejněného německým ženským časopisem Freudin začíná pro každou třetí ženu nevěra už polibkem. Zatímco každý třetí muž považuje za nevěru teprve noc strávenou s cizí ženou.

Náhodou prý není ani to, že prostitutky, které jsou za peníze ochotné přistoupit na ledajaké sexuální praktiky, odmítají své zákazníky líbat. Souložit, prosím, ale žádné důvěrnosti. To se radši líbají samy mezi sebou, aby tímto bizarním způsobem zmírnily samotu nebo pocity odcizení.

"Až 66 procent žen dokáže při pohlavním styku myslet na jiného muže," tvrdí na základě svého výzkumu německý sexuolog profesor Ertel Henner. "Při polibku je u nich něco takového daleko vzácnějším jevem." Proč tomu tak je, vysvětlit nedovede.

Pravdou je, že polibky stejně jako mazlení a další něžné doteky nebo rituály, kterými projevujeme své nejniternější city, jsou pro uspokojení našich nejhlubších pudů a vůbec pro lidskou duši daleko důležitější než samotné pohlavní spojení.

S články o tom, jak líbání prospívá našemu zdraví, se v posledních letech doslova roztrhl pytel. Dokonce i řada seriózních lékařů se snaží dokázat, že líbání snižuje vysoký tlak a cholesterol nebo zvyšuje obranyschopnost našeho organismu. Pravda je, že kardiologové ani alergologové zatím nezačali předepisovat místo pilulek žhavé polibky. Ať už na kardiovaskulární, nebo imunitní potíže.

Se stejnou rezervovaností je potřeba brát i to, jak líbání: 

Přesvědčivé výzkumy, které by něco takového doložily, neexistují. Blíž pravdě bude proto spíš konstatování, že výkonnější, vitálnější a celkově zdravější lidé, kteří jsou navíc optimističtěji naladění, se prostě častěji i líbají.

Reálně vypadá také tvrzení profesora Johannese Hubera z Vídně, který na základě svých výzkumů dokazuje, že pravidelné a dlouhé polibky snižují napětí i stres.

Zcela prokazatelné je však to, že se prostřednictvím polibků můžeme infikovat. Nemusí to být jen:

Prostřednictvím polibků se může šířit i zubní kaz. Ani ne tak mezi dospělými jako mezi matkou a malým dítětem. Pokud si totiž matka nedá odstranit všechny kazy předtím, než otěhotní nebo porodí, má v ústech spolu s nimi i zvýšené množství streptokoků. Těmi velice pravděpodobně infikuje malé dítě, jehož ústa nejrůznější bakterie teprve obsazují.

Nedochází k tomu jenom tehdy, když ho matka líbá, ale i když mu olizuje lžičku, dudlík nebo kojeneckou láhev. Jakmile se děcku streptokoky v ústech přemnoží, začne mu hrozit vyšší riziko zubního kazu.

Výroky typu - jeden vášnivý polibek v nás vyvolá tolik příjemných pocitů jako 25 gramů čokolády - jsou spíš marketingem než vědou.

Líbání, podobně jako třeba láskyplné objetí nebo hlazení, podporuje tvorbu celého koktejlu látek, které nám navozují pozitivní pocity: serotonin, endorfiny, fenyletylamin atd.

Daleko důležitější je však zážitek lásky a přijetí, které při líbání a v objetí blízkého člověka prožíváme. Působí na nás velice silně. Snižuje napětí a z něho vyplývající agresivitu. Přispívá k našemu zklidnění, k pocitům vyrovnanosti a harmonie.