Olivový olej? Lék i elixír mládí!

Olivový olej zároveň pomáhá mírnit potíže, které uvedené nemoci provázejí. Stejně jako problémy pacientů, které trápí poruchy trávení, nemocná játra, bolesti kloubů, revma a řada dalších chorob.

Národy, které žijí kolem Středozemního moře, umírají méně na zhoubné nádory a už zmíněné choroby srdce, než třeba národy ze severu Evropy. Může za to i olivový olej. Nejlepší situace je podle všeho na Krétě. Například na infarkty a mrtvice tam umírá jen pět procent lidí. Naopak v průmyslově vyspělé Skandinávii způsobí přibližně polovinu všech úmrtí.

Jednou z příčin je to, že hlavním zdrojem tuku je pro Kréťany olivový olej. Zkonzumují ho třikrát více než Seveřané. Skandinávci naopak jedí hodně másla, masa a mléčných výrobků bohatých na živočišné tuky. Když odborníci srovnávali úmrtnost na infarkt ve Finsku a v Itálii, zjistili, že Finové na tom byli několikanásobně hůř. Ovšem poté co začali jíst méně másla, tučného mléka nebo masa a více zeleniny, ryb i rostlinných tuků, poklesla úmrtnost o polovinu. Roli v tom ale sehrálo také to, že Finové začali méně kouřit.

Lidé mají hrůzu z AIDS a v poslední době také ze SARS. Ale skutečným morem jednadvacátého století jsou zdánlivě banální infarkty i mrtvice. Jejich příčinou je nedostatek pohybu, stres a přejídání, zejména tučnými jídly. "Nejezte tolik tuků, zabíjíte se!" říkali nám dlouhá léta odborníci na výživu. Dnes naopak začínají tvrdit: "Jezte tuky, jsou zdravé." Není to divné? Není.

Tak jako už řada z nás umí rozlišovat cholesterol na dobrý a špatný, učíme se také rozeznávat tuky, které jsou pro náš organismus škodlivé a tuky, které mu naopak prospívají. K těm prvním patří tuky živočišné, s nasycenými mastnými kyselinami. K těm druhým tuky z ryb, jako je losos, tuňák, sleď, makrela či pstruh, tedy tuky s nenasycenými mastnými kyselinami. Ty jsou však ve velké míře také v kvalitním olivovém oleji.

Tělo si je neumí samo vyrobit, a proto je musí získávat z potravy. Mají na náš organismus řadu pozitivních účinků. U olivového oleje bývají násobené tím, že obsahuje i vitamíny, minerály a mnoho dalších zdraví prospěšných látek. Tuky jsou jinak vedle bílkovin a sacharidů základním kamenem naší stravy. Dodávají tělu životně důležitou energii, aby udržovalo své funkce a regenerovalo tkáně. Jsou stavební látkou pro stěny buněk a některé hormony.

Ten, kdo zalistuje knihou Birgit Frohnové Olivový olej a přírodní léčba (Fontána), se může dočíst řadu podrobností o vlivu tohoto oleje na lidské zdraví. Kdo má rád stručnost, pro toho jen telegraficky: kvalitní olivový olej zlepšuje pružnost cév, snižuje špatný cholesterol a brzdí jeho usazování na stěnách cév. Zároveň snižuje krevní tlak a vytváření krevních sraženin.

Díky obsahu řady vitamínů a fytochemických látek je skvělým antioxidantem. To znamená další užitečnou prevenci cévního systému, ale také posílení ochrany před rakovinou. Antioxidanty současně významně zpomalují proces stárnutí. Nebylo náhodou, že řada lidí mluvila v minulosti o olivovém oleji jako o elixíru mládí.

Tím však pozitivní vliv kvalitního olivového oleje na zdraví nekončí. Podporuje také trávení a vylučování žluče. Působí proti zácpám a usnadňuje trávení hůř vstřebatelných látek. Ale i vstřebání některých vitamínů rozpustných pouze v tucích (E, A a D).

Posiluje játra a zlepšuje vylučování škodlivých látek. Díky vitamínu E a dalším látkám pomáhá chránit mozek i nervy před předčasným stárnutím. Má význam pro správný vývoj kostí a je prevencí proti osteoporóze. Navíc mírní revma a vůbec bolesti v kloubech. Také tlumí některé zánětlivé choroby kůže jako je třeba lupénka.

Příčinou toho, že lidé, kteří žijí v okolí Středozemního moře, trpí méně často kardiovaskulárními chorobami a rakovinou, však není jen olivový olej. To je zejména pestrá a zdravá strava, jejíž je olej součástí. Ale také to, že tu lidé tolik nespěchají a nepodléhají stresu. Že si udělají čas na poklidný oběd a pravidelnou siestu po něm. Že tu je hodně slunce a tedy méně potíží s depresemi a potížemi vyvolanými nedostatkem světla, které znají třeba ve Skandinávii. A tak dál.

"Například lidem s hypertenzí může středomořský jídelníček a pravidelný pohyb snížit riziko infarktu až o třetinu," říká MUDr. Marie Kunešová z Endokrinologického ústavu v Praze. Středomořská strava není jen zdravá, je i pestrá. Nepůsobí jako nějaká nudná dieta. Uspokojí náročné gurmány. Rozmanité složení navíc zaručuje to, že tělo obdrží všechny důležité látky, které pro svůj optimální chod potřebuje.

Šestnáct předních dietologů podepsalo prohlášení o existenci nesporných důkazů, že středomořský typ stravy přispívá k prevenci zdravotních potíží a chorob zmíněných v úvodu tohoto článku. Ale také žlučových kamenů, zácpy nebo chorob trávicího traktu. A dokonce i zhoubných nádorů (výskyt rakoviny prsu je u žen ze Středomořských zemí o 50-60 procent nižší, nežli třeba v USA).

Ideální samozřejmě je, když se tato strava stane součástí zdravého životního stylu. Pro ten je typický dostatek přiměřeného pohybu a správná životospráva, tedy i umění odpočívat a efektivně kompenzovat stres. Do jaké míry může Středomořská strava pomoci zrovna vám, kteří trpíte nějakou z popsaných potíží, o tom je potřeba se poradit s ošetřujícím lékařem, případně s dietní sestrou. Ta je v každé nemocnici.

Není olej jako olej. Ten kvalitní je potřeba se naučit kupovat, podobně jako třeba dobré víno. Zpočátku spíš ve specializovaných prodejnách než v supermarketech. Tam by vám totiž měli být schopni určité věci vysvětlit a s výběrem oleje vám poradit. Někomu vadí výrazné aroma oleje, ale to je typické jen pro některé druhy (v současné době rozeznáváme asi 2500 druhů olivovníků).

Kvalitní výrobky nejsou levné, ale zase platíte potravinu, která je do značné míry lékem. Nejlepší je extra panenský olivový olej, lisovaný zastudena. Díky této technologii si udrží nejvíce cenných látek. Je dobré ho mít pečlivě uzavřený, v tmavě zbarvené láhvi (sluneční záření oleji škodí) nebo na tmavém chladném místě (při teplotách 10-16 °C).

K pokrytí denní dávky důležitých nenasycených mastných kyselin stačí podle MUDr. Marie Kunešové z Endokrinologického ústavu v Praze čtyři polévkové lžíce kvalitního oleje denně. Nejlepší je dochucovat jím saláty, předkrmy, těstovinové saláty, ryby, houby, nakládané sýry atd. Když se pár kapek přidá do polévky nebo se jimi přimastí špagety, je třeba vědět, že příliš teplé jídlo může některé cenné látky znehodnocovat.