Článek
Akutní horská choroba je však nejasně vysvětlitelná. Patrně souvisí s nižší koncentrací kyslíku ve vzduchu, takže obézní tělo trpí v noci při spánku nedostatečným nasycením životně důležitého plynu. Možnost propuknutí této choroby a její závažnost však silně závisí na mnoha faktorech, mimo jiné na věku, pohlaví, strmosti svahu při pohybu v terénu a samozřejmě nadmořské výšce.
Nejčastěji popisovanými doprovodnými příznaky horské nemoci je silná bolest hlavy, následovaná povrchním spánkem a těžkými sny, obtížemi zažívacího ústrojí, vyčerpáním a slabostí. Při pokusech se zjistilo, že u obézních osob se tělo mnohem hůře sytilo kyslíkem, přičemž nejnižší hodnoty byly naměřeny v noci.
"Na závěr výzkumu jsme dospěli k názoru, že obezita je opravdu velmi důležitý faktor. Lidé trpící nadváhou jsou horskou nemocí postiženi nejčastěji a jejich kondice kolísá při střídání různých nadmořských výšek," potvrdil Tony G. Babb.