Článek
Inzulín je vlastně bílkovina, kterou si každý člověk vytváří sám a produkuje ji slinivka břišní. Trvale se uvolňuje do organismu, zejména ale v době, kdy tělo přijímá potravu. Má řadu úkolů, např. při budování a opravě tkání, zpracování tuků. Velmi důležitý je i účinek inzulínu na jaterní buňky. Ovlivňuje také činnost nervového systému, který se podílí na řízení vnitřních orgánů a cév.
Nemocní nedodržují dietu
Diabetici jsou až v 80 % obézní, proto léčení začíná stanovením vhodné diety a pohybu. To je v počátcích onemocnění nejefektivnější a nejlevnější léčba. Léčení je ale svízelné, protože v naprosté většině pacienti nedokáží dodržovat dietu a hubnout.
"Pacient je ale ten, kdo rozhoduje o své budoucnosti. Lékař ho může pouze nasměrovat správným směrem, doporučit nejlepší způsob léčby, pravidelně kontrolovat zdravotní stav a včas odhalit hrozící komplikace. Jen nemocný může dodržováním diety a všech doporučení ovlivnit svůj další osud. K lékaři totiž jde diabetik průměrně jen čtyřikrát ročně. Po celou ostatní dobu je to právě on, kdo rozhoduje o úspěchu či neúspěchu léčby," říká doc. MUDr. Milan Kvapil, přednosta I. interní kliniky FN v Motole.
Lékaři tvrdí, že je škoda, že cukrovka nebolí. Není to ale projev cynismu, je to ve zkratce vyjádřený základní problém léčby. I jen lehce až středně zvýšená glykémie ohrožuje nemocného vznikem a rozvojem pozdních komplikací. Nemocný však její mírné zvýšení nijak nepocítí. Proto jej vlastně nic nenutí, aby dodržoval dietu, pohyboval se a řídil se radami lékaře.
Jídlo je často jediným potěšením
Základem diety je racionální strava, kterou je třeba rozdělit do pěti jídel denně. Pacient se má vyhnout jednoduchým sacharidům, omezit sůl (na méně než 7,5 g na den) a tuky. Je důležité přijímat dostatečné množství vlákniny (25 g na 1000 kcal), minerálů, stopových prvků i vitamínů.
"U obézních by měl být jídelníček sestaven tak, aby vedl k postupnému snižování hmotnosti. Právě v dodržování diety totiž nejvíce chybují. Mají svůj režim a jídelníček, který jim na jedné straně vyhovuje, ale na druhé straně vedl k jejich obezitě. Změna zafixovaných návyků je mnohdy prakticky nemožná, a to i z důvodů změny látkové výměny a hormonálního ladění. Za stejných podmínek je diabetik schopen zhubnout asi pouze polovinu toho, co zdravý člověk. Jídlo bývá u řady z nich často jejich jediným potěšením, mnohdy i antistresovým faktorem," dodává doc. Kvapil.
Pohyb prospěje
Nejvhodnější je rychlá chůze, zejména v kopcovitém terénu, běh, plavání, jízda na kole a běh na lyžích. Při výběru pohybu je třeba vzít v úvahu stadium nemoci, věk a stav kardiovaskulárního systému. Doporučuje se úplně vynechat kouření nebo ho alespoň významně omezit. Negativní účinek kouření na cévy se totiž diabetem násobí.
Akutní a chronické komplikace
Příčinou nízké hladiny krevního cukru (hypoglykémie) bývá to, že se pacient zapomene najíst nebo jí později, než má. Další akutní komplikaci způsobí nesprávná, vyšší dávka inzulínu či užívaných antidiabetik, proto by měl nemocný dodržovat rady lékaře a dbát na určenou životosprávu.
Nemocným se doporučuje, aby u sebe měli několik kostek cukru a použili je v případě, když se jejich stav náhle zhorší. "Mezi vleklé potíže patří onemocnění ledvin, které může vyústit v chronické selhání. Vyskytuje se u 20 až 30 % nemocných. Časté je také oslepnutí v dospělosti.
Další chronickou komplikací je tzv. diabetická noha, která je nejčastější příčinou amputace dolní končetiny. Nohy by proto měl lékař nemocnému kontrolovat při každé jeho návštěvě. I výskyt aterosklerózy u diabetiků je vyšší.
Cukrovka bývá i dědičná
Diabetu je několik typů, nejčastější je typ 2. Předpokládá se, že se tento typ onemocnění rozvíjí na základě zděděné vlohy a obezity, která vznikla dlouhodobým přejídáním a nedostatkem pohybu.
DIABETES 1. TYPU vzniká nejčastěji v dětském věku či do 35 let. Může však vzniknout kdykoliv během života. Na základě genetických předpokladů si většinou organismus sám napadne a zničí buňky tvořící inzulín. Tento typ onemocnění se vyskytuje i ve vyšších věkových kategoriích, avšak pak ničení buněk probíhá pozvolněji a úplná závislost na inzulínu se rozvíjí po měsících až letech.
CUKROVKA 2. TYPU se obvykle se projeví po 40. roku života. Tělo není schopno přiměřeně reagovat na inzulín, který se v organismu tvoří. Někdy bývá také porušena jeho tvorba. I když se někdy inzulín k léčbě používá, není na něm pacient životně závislý, protože si ho organismus ještě vyrábí sám. Více než 80 % pacientů je obézních a pro tento typ cukrovky je typický rodinný výskyt.
O závažnosti problému svědčí, že až 75 % z nich umírá na komplikace kardiovaskulárních a mozkových cév. Také vysoký krevní tlak se u nich vyskytuje až 2x častěji, v 80 % předchází diagnóza vysoký tlak diabetu," uvádí doc. Kvapil.