Článek
Jak uvádí server Daily Mail, nejběžnější lži jsou podle nedávného zjištění takové, díky nimž vypadáme my sami před ostatními lépe. Ať jde třeba o aktuální odbornost při pracovním pohovoru, zkušenosti, nebo třeba jen pozměnění vtipu, abychom vypadali vtipněji.
Lži, které naopak ochraňují či podporují někoho jiného – například když chválíme něčí dobrou práci, i když ve skutečnosti dobrá není – nejsou vyslovovány tak často, jak by se mohlo zdát, tvrdí výsledky studie, kterou zpracovali odborníci v nizozemském Twente.
Provedli celkem čtyři experimenty, aby vyhodnotili psychologické účinky lhaní. V jednom požádali 285 dobrovolníků ve věku 18-75 let, aby po jeden den sledovali a zaznamenávali všechny své lži. Zjistili, že 22 procent z nich vyslovilo sebestřednou lež – většinou proto, aby přikrášlili své znalosti nebo úspěchy.
Čtyři nejškodlivější lži, které lidé říkají ve vztahu
Většina lidí – celých 70 procent – pak uvedla, že nelhali. Zbytek – osm procent – použil lež ve snaze ochránit city někoho jiného.
V dalším z experimentů měli dobrovolníci uvést, jak by odpovídali na sadu otázek, o kterých lidé často lžou – jako je jejich skutečný věk, jestli se jim líbil poslední dárek, který jim protějšek koupil, atd. A také museli bez vytáček přiznat, zda by při některé z odpovědí lhali. Následně bylo formou dotazníků hodnoceno jejich sebevědomí, nervozita, nepohodlí nebo lítost.
Celých 46 procent z nich přiznalo, že by ve výše uvedených situacích lhali. Studie pak zjistila, že ti, kteří skutečně lhali, měli výrazně nižší sebevědomí a více negativních pocitů než ti, kteří říkali pravdu.
Anketa
Při dalším experimentu museli dobrovolníci o něco později popsat detailněji situace, ve kterých lhali nebo naopak říkali pravdu. Vědci opět sledovali jejich emoce a rozpoložení.
Výsledky byly podobné jako v předchozím testu – lidé, kteří si lépe pamatovali scénáře, ve kterých lhali, vykazovali nižší sebevědomí a méně pozitivních emocí než ti, kteří si lépe vybavovali situace, kdy říkali pravdu.
V závěrečném testu samotní účastníci sledovali po dobu pěti dnů své návyky při lhaní a své sebevědomí. Zhruba 22 procent lidí uvedlo, že v něčem zalhali každý den, 19 procent prý nelhalo vůbec.
Výsledky ukázaly, že když někdo lhal, jeho sebevědomí pak bylo nižší než předchozí den. To podle odborníků naznačuje, že lidé, kteří více lžou, nemají obecně nízké sebevědomí, ale že lhaní samotné sebevědomí snižuje.