Článek
Každý týden se v New Yorku prodá kolem stovky teleskopů, uvádějí média. K tomu se ještě přidávají dalekohledy, operní kukátka a teleobjektivy. V leckterém z newyorském hotelů patří už dalekohledy položené na minibaru k běžnému vybavení pokojů. "Žít na Manhattanu, to má už předem voyeurský aspekt," říká hotelový designer Matt Grzywinski. "Chceme návštěvníkům New Yorku umožnit, aby se na tom podíleli."
"Paparazziům odvedle" přichází vhod i to, že mnohé byty ve výškových domech nemají žaluzie ani závěsy. Ten, kdo bydlí tak vysoko, totiž snadno propadne pocitu, že je chráněn před pohledy ostatních. Avšak ten, kdo dokáže se svým teleskopem studovat krátery na Měsíci, zvládne tím spíše propátrat pozemské hlubiny na druhé straně Central Parku.
K tomu se ještě přidává to, že se mnozí Newyorčané až příliš ochotně vystavují cizím pohledům. Existují už dokonce i hotelové koupelny prosklené až na zem, aby tak byl umožněn pohled jak ven tak i dovnitř. "Vidět a být viděn", toto heslo tak dostává zcela nový význam. Hollywood si tento fenomén osvojil v roce 1993 v erotickém thrilleru Někdo se dívá: zdánlivě anonymní věžák na Manhattanu se v tomto snímku vybarví jako perfektní pozorovatelna.
Nejzábavnější je prý sledovat lidi při sexu
Možná to má něco společného s tím, že New York vykazuje největší hustotu osaměle žijících lidí v celých USA. Mezi "singles" patří celých 60 procent dospělých Newyorčanů a většina z nich se permanentně honí za novým rande. Do té doby se ale musí člověk po večerech nějak zabavit.
"Nemluvila bych sice zrovna o koníčku, nevynechám ale žádnou příležitost ke špehování," vypráví "voyeurka" na PaulKatcher.com. Nejzábavnější je podle ní samozřejmě sledovat jiné lidi při sexu. "Pozorovala jsem při tom nejen lidi v činžácích, ale i v kancelářských mrakodrapech, a to za dne. Nejlepší je, když jsou to opravdu atraktivní typy. Líbí se mi ale také přistihnout in flagranti lidi, které znám. Občas se mi tak stanou sympatičtějšími."
Třiatřicetiletá Barbara Hillebrandová, která žije v New Yorku půl roku, zná takové "reality-show z druhé strany ulice" už z Holandska. "Tam jsou sice mrakodrapy spíše ojedinělé, zato tam ale nejsou v bytech záclony. Svého souseda odnaproti, homosexuálního zubaře, jsem pozorovala dva roky. Vím dokonce, že na Silvestra našel novou lásku, protože jsem ten večer viděla jeho starého přítele naposledy a toho nového poprvé." Pořád si prý pohrávala s myšlenkou, že by muže, kterého na dálku znala tak dobře, na ulici oslovila. "Jednou už to bylo na spadnutí, chtěla jsem ho pozvat na oslavu. Když se ale naše pohledy setkaly, on hned uhnul očima. A mě najednou napadlo: co když také on pozoruje zase mě!"