Několik vědeckých rad, jak být přitažlivější

Tak třeba slunce, respektive jeho působení na pokožku. Stačí se opálit a váš sexuální život se změní. Odbornou studii na toto téma přinesl předloni časopis The Journal of Clinical Endocrinology. Klíčem je vitamin D a jeho vliv na hladinu mužského hormonu testosteronu.

Sluneční původ tohoto vitaminu, který vzniká působením UV záření na derivát cholesterolu v kůži, je notoricky známý. Stejně tak jeho význam pro růst kostí a svalů, tedy správný metabolismus vápníku a fosforu. Souvislost vitaminu D a testosteronu je ale novinkou.

Vědci z rakouské univerzity ve Štýrském Hradci sledovali po celý rok hladinu vitaminu D i testosteronu v krvi u 2299 mužů. Křivky obou látek se shodovaly – maximum bylo v srpnu, minimum na konci zimy, v březnu. Vyjádřeno v číslech: muži s alespoň 30 nanogramy vitaminu D v mililitru krve měli výrazně vyšší hladinu testosteronu než ti, kteří měli „déčka“ nedostatek. Vysoký testosteron pak znamená mužnost a vysoké libido, tedy pohlavní touhu.

Ovšem používat opalování jako metodu „jak ji dostat“ by nemuselo být moudré. Každý dermatolog namítne, že nadměrné opalování s sebou nese riziko rakoviny kůže.

Vysoká hladina testosteronu je pro muže, který chce ulovit ženu, výhodou. Ve chvílích, kdy budete mít tohoto hormonu nadbytek, vás budou přitahovat ženy překypující ženskostí. Vy ovšem budete atraktivní zejména pro ty, které mají momentálně rovněž hodně testosteronu. Tuhle podivnou závislost zjistili na základě testů vědci z Aberdeenské univerzity.

„Lidé si běžně myslí, že stupnice vnímání atraktivnosti nám zůstává více méně stálá,“ napsala Lisa Willingová v úvodu odborné zprávy. „Chyba, náš výzkum ukázal, že to, nakolik se nám někdo zdá atraktivní, závisí z velké míry na naší momentální hladině testosteronu a ne tolik na tom, jaký je to podle nás typ.“

Vědci provedli s dobrovolníky celkem čtyři testy s odstupem jednoho týdne. Pokaždé jim předložili sérii dvojic fotografií, na nichž byl vždy muž a žena. Dobrovolníci měli označit, kdo z dvojice se jim zdá atraktivnější. Na úvod každého sezení byla dobrovolníkům změřena hladina testosteronu.

„Dobrovolníci dávali přednost jiným typům tváří, když do testu vstupovali s vysokou nebo nízkou hladinou testosteronu,“ upozornil profesor Ben Jones. „Jestliže muži měli právě hodně testosteronu, přitahovaly je hodně ženské typy. Ženy s vysokou hladinou testosteronu preferovaly maskulinní muže. Lze tedy říci, že výrazně maskulinní muži a femininní ženy jsou v podvědomí zárukou nejzdravějších potomků, a protože při vysokých hladinách testosteronu je zvýšený i sexuální pud, preferují obě pohlaví za takové situace co nejkvalitnější, tedy nejzdravější protějšky.“

Podle aberdeenského výzkumu za nejmužnější typy platí herci Daniel Craig (zatím poslední agent 007) a Russell Crowe (Gladiátor), za nejženštější herečky vybrali dobrovolníci hrdinku Hvězdných válek Natalii Portmanovou a hvězdu seriálu Ztraceni (Lost) Evangeline Lilly.

Vysoká hladina testosteronu ale ještě neznamená dostatek sexappealu. Ten závisí, alespoň podle zjištění expertů ze skotské univerzity Abertay v Dundee, spíše na hormonu kortizolu.

„Analyzovali jsme různé hladiny a kombinace kortizolu a testosteronu u mladých mužů a zjistili jsme silnou vazbu mezi nízkou hladinou kortizolu, což odpovídá nepřítomnosti stresu, a vysokou mírou atraktivity pro ženy,“ shrnula Fionna Mooreová, vedoucí týmu. Dosud se ale předpokládalo, že spojitost mezi vysokou hladinou testosteronu a dobrým zdravotním stavem vyplývá z toho, že jen muži s výkonným imunitním systémem měli být schopni vykazovat vyšší hladiny „sexuálního“ hormonu.

„Významnější než mužnost je však pro ženy zřejmě schopnost potenciálního partnera zvládat stresové situace, a o geny takových partnerů tedy mají zájem,“ řekla Mooreová.

Studie rovněž ukázala, že ženy hodnotí přitažlivost „vyrovnaných“ mužů nejvíc, jsou-li v plodné fázi menstruačního cyklu. Vyšší hodnocení dostávali také muži, jejichž poměr obou hormonů byl dlouhodobě stabilní. Výzkum proběhl ve dvou fázích. V první fázi čtyři desítky žen hodnotily snímky reálných mužů, jimž výzkumníci předem změřili hladiny hormonů.

Druhá, kontrolní fáze zahrnula jinou, stejně početnou skupinu žen, které ale dostaly k hodnocení počítačově generované mužské tváře, odpovídající odstupňovaným hormonálním hodnotám. Bohužel agentury neuvedly, podle jakých kritérií byly počítačové obličeje sestavovány, respektive jak byly různé hladiny kortizolu a testosteronu vizuálně vyjádřeny.

Těžko reprodukovatelné, ale nikoliv méně zajímavé jsou výsledky výzkumu atraktivity hlasu. Vědci z newyorské státní univerzity v Albany své závěry formulovali na základě hodnocení krátkých zvukových nahrávek 150členné skupiny dobrovolníků obou pohlaví. Ti samozřejmě nevěděli, komu hlas patří a jaká je jeho či její sexuální historie nebo fyzická konstituce. Měli za úkol jen ohodnotit hlas známkou od jedničky pro odpudivý po desítku náležející vzrušujícímu hlasu.

„Stručně řečeno, hodnocení atraktivity hlasu je u obou pohlaví spjato s promiskuitou,“ shrnul psycholog Gordon Gallup. „Když zvednete telefon, aniž byste věděli, kdo volá, během chvilky zjistíte, zda mluvíte s mužem či ženou, dospělým nebo dítětem – jinými slovy hlas je nositelem informace o biologickém statutu mluvčího. Podle našeho výzkumu může přenášet i detailnější informace – o sexuálním chování a tělesné konfiguraci.“

Nejvíc desítek dostaly hlasy patřící lidem, kteří s pohlavním životem začali v mladším věku, měli více sexuálních partnerů a byli náchylnější k nevěře. Vysoké hodnocení měly i hlasy těch mužů, kteří vypadali sportovněji – s širokými rameny a úzkými boky. Stejně vysoká hodnocení dostávaly hlasy žen se štíhlým pasem a širokými boky.

Univerzitní tým předložil i velmi pravděpodobné vysvětlení schopnosti přisuzovat přitažlivost hlasům fyzicky atraktivních osob. Ta měla vzniknout v dobách, kdy byl člověk odkázán na přirozené světlo a při verbální komunikaci v přítmí interiéru neměl možnost svého partnera vidět a rozeznat jeho vhodnost pro rozmnožování.

Závislost atraktivity hlasu na atraktivním vzezření samozřejmě má své výjimky. Evolucionistka Sarah Collinsová z britské Plymouthské univerzity  připomíná fotbalistu Davida Beckhama – zatímco fyzicky je považován za přitažlivého muže, jeho hlas někteří hodnotí až jako nepříjemný.

Já osobně jsem se jako mladík na dálku zakoukal do jedné televizní hlasatelky, jejíž podmanivý hlas i jemná tvář se mi zdály příslibem dokonalé postavy. Při pozdějším osobním kontaktu se mi potvrdilo, že jde o úžasně milou a příjemnou dámu, ale fyzicky málo atraktivní.

Přímý kontakt může být, mluvíme-li o namlouvání, pro ženy v tomto smyslu nebezpečný. Interakce s opačným pohlavím je něco, co těžko ovládáme: jak ukázal výzkum, provedený na jedné z nejstarších univerzit světa, skotské St. Andrews, ženy při kontaktu s muži doslova vzplanou.

„Termální změny jsou reakcí na běžnou sociální interakci, aniž by musely být provázeny emocemi či vzrušením,“ napsala v Biology Letters vedoucí výzkumu Amanda Hahnová. „Drtivá většina účastnic výzkumu také nepociťovala žádné rozpaky či nepříjemné pocity.“

Pokusu se zúčastnily jen heterosexuální ženy a jejich protějšky – muži i ženy – nebyli jejich sexuální partneři; přesto při kontaktu s mužem termální kamery vždy zaznamenaly vzestup teploty kůže. Změny byly patrné na rukou, pažích i na hrudi, nejdramatičtější – až o jeden stupeň – však byly změny v obličeji. Při jednání s ženami ke změně teploty nedocházelo, jde tedy o fyziologický projev vázaný výhradně na kontakt s opačným pohlavím.

Tým se nyní hodlá soustředit na to, jak tyto změny vnímá okolí. Předpokládá totiž, že by se daly využít při posuzování stresových reakcí, v lékařské diagnostice a také v souvislosti s bezpečnostními záležitostmi. Podle jednoho z interpretů výzkumu Davida Perretta mohou totiž fyziologické změny teploty pokožky při sociální mezigenderové interakci vypovídat o klamavém jednání.