Článek
Naivita, neznalost zákonitostí manželského vztahu a mnohdy lpění na nerealistických představách pak vedou k celé řadě problémů a konfliktů, kterým se obvykle nevyhne žádné manželství.
Je proto velmi důležité vyhnout se všem těm mýtům a fámám, které o manželství kolují. Odborníci ze serveru Můj-vztah.cz sestavili následující žebříček nejčastějších mýtů.
Mýtus o věčné lásce
Partner mne musí milovat vždy a stále, ať se chovám jakkoliv, třeba nudně, hloupě nebo protivně. Protože je to můj partner, musí mne brát a respektovat ve všem, co dělám, jinak by mezi námi nebyl cit.
Ale pozor. Realita je jiná. Partner nemusí nutně respektovat každé naše jednání, cokoliv, co uděláme, to však neznamená, že nás o to méně miluje. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že to, jak se chováme k partnerovi, ale i ke svému okolí, může vést k prohloubení citů našeho partnera, nebo také k jejich ztrátě.
Mýtus o lásce mocné čarodějce
Láska hory přenáší, láska je mocná čarodějka. Láska umožňuje vyřešit všechny problémy. Když se budeme milovat, nebudeme mít problémy. Někdy se tento mýtus projevuje také jako: To, že tě miluji, povede k tomu, že se změníš.
Ve skutečnosti však míra zamilovanosti nesouvisí s úspěšností řešení možných problémů.
Revanšistický mýtus
Tzv. mýtus "oko za oko, zub za zub". Cokoliv mi partner provede zlého, musím mu to oplatit. Když partner něco udělá, tak mu provedu totéž.
Tento mýtus hraje ve vztahu vždy negativní roli. Může například vést k prohlubování nevěry ve vztahu.
Mýtus o vnější determinaci emocí
Za mé city jsi zodpovědný ty, ty za ně můžeš tím, jak se chováš. Ty mě rozčiluješ. Ty mě činíš šťastným. Já za své emoce nejsem zodpovědný.
Je důležité si uvědomit, že každý je sám odpovědný za své emoce. Já jsem rozčilený. Já jsem šťastný. Za to, jak se cítím, nemůže partner. Ten ovlivňuje mé city jen do té míry, do jaké mu to dovolím.
Mýtus o absolutní toleranci
Očekávám, že mne partner bude tolerovat ve všem. Kdyby mne partner absolutně netoleroval, znamenalo by to, že mne nemá dostatečně rád.
Ve skutečnosti máme spíše tendenci tolerovat vše u člověka, který je nám lhostejný. Tolerance vůči milované osobě má určité hranice.
Mýtus o šťastném manželství
Šťastné manželství se pozná podle toho, že se ti dva nehádají. Ty mě nemáš rád, když se se mnou hádáš. Ale pozor. Hádat se vždy musí dva.
Jde o formu dialogu. Zároveň hádka nemusí nutně znamenat nešťastné manželství a zrovna tak absence hádek nezaručuje manželství šťastné.
Další manželské mýty
V manželství a partnerských vztazích se často objevují také mýty jako: Láskou lze vše omluvit. Jen jeden je ten pravý. Nemůžu být s někým, kdo je tak jiný než já.
Další tzv. pragmatický mýtus nás nutí vytvořit si svého "boha", do kterého se zamiluji, heuristický pak znamená tendenci měnit druhého k obrazu svému. A realita?
Láskou rozhodně nelze omlouvat vše, co se ve vztahu, nebo i mimo něj, děje. Potenciálních partnerů, se kterými bychom mohli být šťastni, je více. Stejně jako neexistuje jen jedna pravá láska. Bez tebe to budu stále já, tak jako jsem to byl já, než jsem tě potkal. Můžu být i s někým, kdo je jiný než já. Je potřeba mít radost z rozdílů. Vytvářím-li si ideální obraz partnera, a toho svého se k němu snažím dovést, vystavuji se strádání. Je těžké se změnit, je však mnohem těžší změnit druhého.