Článek
Většina tohoto minerálu, asi 75 procent, je totiž uložena právě ve štítné žláze. Ta řídí nejen funkci nervů a svalů, ale také štěpení bílkovin a tuků, růst nehtů a vlasů i využití kyslíku v každé buňce těla. Rovněž ovlivňuje látkovou výměnu, tedy využití živin k tvorbě energie.
Vážné důsledky může mít nedostatek jódu hlavně v těhotenství. "Může totiž vést k poruchám psychického a neurologického vývoje dítěte, k potratům i předčasným porodům," tvrdí pražská gynekoložka MUDr. Eva Mazánková-Outlá.
Jodidace vymýtila postižení dětí
O tom, že mohou být opravdu závažné, svědčí příklady z historie. Na přelomu 19. a 20. století byly děti matek žijících v oblastech s extrémním nedostatkem jódu v potravě postiženy tzv. endemickým kretenismem.
"Léčba již vyvinutého onemocnění nebyla možná, protože změny ve vývoji mozku byly trvalé. Výskyt endemického kretenismu vymizel po zavedení jodidace v postižených oblastech. To znamená, že se dával přídavek jódu do běžně užívaných potravin, např. do soli, vody. Jód by měl být spolu s dalšími látkami trvalou součástí jídelníčku každého jedince, v těhotenství by pak jeho denní příjem měl stoupnout z běžných 150 mikrogramů denně na 230 mikrogramů," konstatuje dr. Eva Mazánková-Outlá.
Obsah jódu lze doplnit minerálkami
V mnoha zemích, včetně České republiky, která trpí přirozeným nedostatkem tohoto minerálu, se proto provádí již mnoho let jodidace soli. Tato dávka však nestačí pokrýt celý potřebný denní příjem.
"V těhotenství vzroste nárok na denní dávku jódu minimálně o 15 procent, proto je nezbytné doplnit jej ještě jiným způsobem. Bohatým zdrojem jsou mořské ryby a některé minerální vody, např. Hanácká kyselka, která obsahuje až 211 mikrogramů jódu v litru, tedy téměř celou denní dávku těhotné ženy. Koupit si můžeme také tablety či multivitamínové preparáty. Těhotné a kojící matky by je ale zásadně měly užívat jen pod dohledem lékaře," dodává gynekoložka.