Nedokonalá manželka aneb Chyby, které zapříčinily můj rozvod

Nyní již rozvedená Sloan Bradshawová dlouho obviňovala svého muže ze všeho, co vedlo k ukončení jejich desetiletého manželství. Byl to přeci on, kdo byl nevěrný, kdo dával přednost práci před rodinným životem, aby nemusel řešit nastalé problémy. A byl to nakonec i on, kdo si sbalil všechny své věci a odešel. Nebylo pochyb, že on je tím hlavním viníkem.

Sloan sama sebe přesvědčila, že to tak je. Až při psychoterapii a sezení s odborníkem, který rozebíral příčiny krachu jejího manželství, najednou zjišťovala, jak moc se ve svém názoru spletla. Na rozchodu partnerů totiž nesou podíl oba, a ona ten svůj dlouho neviděla.

Společně s terapeutem odhalili mnohé nedostatky, které její obraz naprosto dokonalé a obětavé manželky dost zpochybnily. I proto se s nimi rozhodla veřejně svěřit, aby varovala další ženy před tím, co i v dobré víře může manželství nakonec zcela zničit.

Rodičovská láska je bezmezná, to zná snad každý rodič. Především, když jsou děti malé, stačí vynaložit málo a dostávat od nich bezmezně mnoho. Manželství je naproti tomu velká dřina. Musíte vynakládat hodně a očekávat, že to někam povede. A to i s dětmi „na krku”, které vyžadují vaši neustálou pozornost.

„Často jsem s dětmi plánovala různá dobrodružství, a to i na společných výletech s manželem, který na nich býval většinou nevrlý. Věnovala jsem se jim vždy a všude naplno, myslela jsem, že je to tak správné a v pořádku,” popisuje na svém blogu Sloan.

„Výsledkem ale bylo, že jsme téměř nikdy nebyli s manželem sami. Děti byly vždy a všude s námi,” dodává.

„Moji rodiče bývali u nás doma velmi často. Mnohdy se ani neohlásili, prostě se najednou objevili před dveřmi,” popisuje Sloan další ze situací, která se bohužel negativně propsala do kvality jejího manželství.

„Pomáhali nám i s věcmi, které jsme po nich nechtěli. Jezdili s námi na dovolenou, kárali před námi naše děti. Nikdy jsem se proti tomu nevymezila, nikdy jsem je za nic nepokárala, nic jim nezakázala. Snad ve strachu, abych jim neublížila. Můj muž se tak doslova oženil s celou mou rodinou.”

Láska je o naprosté upřímnosti, ale všichni vědí, že pravda často bolí. A ubližuje, někdy natolik, že už se to nedá spravit. Což byl i případ Sloan.

„Jak jsme ve vztahu stále víc lenivěli a stávali se pohodlnými, přestávala jsem to řešit. Místo abych povzbuzovala jeho ego a podporovala ho, začala jsem být až nepříjemně kritická. Vadilo mi, jak něco dělá, protože to nedělal podle mého. Často jsem se k němu chovala doslova jako k dítěti. V ložnici mi vadilo mnohé, co dělal, ale i to, co nedělal. A rozhodně jsem se nebála mu to říct nahlas. Časem se veškerý můj respekt vůči němu vytratil, a on to rozhodně věděl,” přiznává žena další ze svých chyb.

Hádky ke vztahu patří. Aby byly ale více přínosné, než ubližovaly, je třeba umět se hádat správně. Ale i to Sloan nedělala.

„Dlouho jsem měla tendenci udržovat klid v rodině tím, že jsem byla zticha ohledně maličkostí, které mě ve skutečnosti štvaly. Jenže jejich pohřbívání v nitru jednou skončilo, a já pak doslova vybuchla. Když si to zpětně vybavím, muselo to být dost děsivé.”

Jak Sloan dodává, sepsala veřejně své přiznání hlavně proto, aby varovala všechny ženy, které stejně jako ona mnohdy dlouho drží hlavu v písku a nevidí své vlastní chyby. Podle ní je třeba si uvědomit, že na vztahu pracují vždy dva lidé, stejně tak oba dělají chyby. A jsou to opět tito dva, kteří buď společnými silami vše překonají, nebo naopak dospějí ke konci.

„Jakkoli mě stále bolí, že můj manžel hledal východisko z celé situace v posteli jiné ženy, musím přiznat, že lví podíl na tom, co ho tam dohnalo, jsem měla já sama,” přiznává Sloan.