Nadbytek vitamínu A ohrožuje těhotné

Na vlastní kůži ji zažila třeba řada polárníků, kteří jedli medvědí játra. Potíže rozhodně nejsou příjemné. Člověku se udělá špatně, zvrací a pořádně ho bolí hlava.

Polárníci zpočátku nevěděli, co jejich potíže způsobuje. Později přišli na to, že za to mohou právě játra z ledního medvěda. Když je snědli, obvykle se dostavila popsaná reakce. Vědci později zjistili, proč tomu tak je. V játrech se koncentruje vitamín A. Játra ledního medvěda ho obsahují mimořádně vysoké množství. Proto dokáží vyvolat akutní otravu.

Ta trochu připomíná reakci na přílišné pití alkoholu. I když může vypadat dramaticky, nezanechá na dospělém člověkovi žádné trvalé následky. Nepříjemné příznaky postupně zmizí samy od sebe.

U vitamínu A je důležitý jeho přiměřený příjem. Nedostatek vyvolává problémy stejně jako nadbytek. Pokud ho máme málo, začneme trpět šeroslepostí, sníží se u nás odolnost vůči infekcím a dětem hrozí špatný vývoj kostí i zubů. Mohou nás trápit také bolesti hlavy, býváme podráždění a ztratíme chuť k jídlu. Můžeme mít také suchou, loupající se kůži, která navíc svědí, a naše kosti, na kterých lze pozorovat úbytek vápníku, se snadněji zlomí.

Pokud jde o přebytek tohoto vitamínu, bývá mimořádně nebezpečný pro ženy, které chtějí otěhotnět nebo už těhotné jsou. Dovede budoucímu miminku způsobit některou z vrozených vad (nejčastěji rozštěp nebo další defekty obličeje a vrozené vady srdce, případně končetin). Předávkování mohou způsobit prakticky jen dvě věci. Když žena užívá nadměrné dávky umělé vyrobeného vitamínu A. Nebo když si dopřává příliš mnoho zvířecích jater.

Pokud těhotná maminka bude jíst mrkev, otrava a předávkování jí nehrozí. Mrkev totiž obsahuje beta-karoten, který se na vitamín A přeměňuje v tenkém střevě. V množství pro tělo potřebné. Zbytek se přirozeně vyloučí. To platí i pro další druhy zeleniny, ovoce a potraviny obsahující beta-karoten nebo jiné provitamíny A.

Pokud jíme příliš mnoho mrkve, hrozí jen to, že nám zežloutne kůže. Po omezení její konzumace tento nepříznivý efekt zmizí.

MUDr. Miroslav Peterka, CSc., z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se zabývá tím, jak na vývoj plodu působí zejména vitamín A. Zkusil jednou zjistit, kolik ho může tělo získat z polévky a z vepřového s knedlíkem a se zelím, které si dal v bufetu. Výsledek ukázal, že to byla téměř doporučená denní dávka. "Naprosté většině lidí ze zemí, jako je ta naše, opravdu nehrozí nedostatek vitamínu A," říká doktor Peterka. "S ním se potýkají spíš rozvojové země, které mají problém své obyvatele vůbec nasytit. Proto je u nás většinou nesmyslné, aby běžně se stravující lidé polykali pilulky s tímto vitamínem. Význam mívají jen tehdy, když je pacientovi doporučí na konkrétní potíže lékař."

Těhotné maminky na mrkvi ocení také další látky. Například vysoký podíl vlákniny. Ta působí příznivě na střeva a zrychluje vylučování škodlivin z těla. Může je i zbavit časté zácpy. Hodně žen trápí zejména v pokročilém těhotenství.

Mrkev má navíc málo kalorií, a přesto nás dokáže zasytit. To je pro budoucí matky, které mají v těhotenství problémy s nárůstem váhy, užitečná vlastnost.

Mrkev tvořila spolu s bramborami, kyselým zelím, cibulí, ale také jablky základ jídelníčku našich předků v zimě. Plodiny přirozeně pokryly jejich potřebu vitamínů, minerálů a dalších důležitých látek.

Na mrkvi je cenný hlavně vysoký obsah beta-karotenu. Ten, podobně jako vitamín A, patří k důležitým antioxidantům. Těch mrkev obsahuje víc. Důležité jsou hlavně karotenoidy, které mrkvi dávají její charakteristickou barvu, a flavonoidy.

Podle autorů knihy Jídlo jako jed, jídlo jako lék jsou tyto látky užitečnou prevencí proti předčasnému stárnutí, různým druhům rakovin, ale také kardiovaskulárních chorob včetně infarktů a mrtvic.

Zvýšenou potřebu beta-karotenu má organismus kuřáků, milovníků opalování, lidí vystavených častému stresu a těch, které často trápí infekce nebo záněty.