Článek
V Česku tak na jedné straně přežívají tradiční schémata a stereotypy rodiny, na druhé se zároveň už uplatňuje jiná praxe. Vyplývá to ze studie Překážky a možnosti slaďování práce a rodiny, kterou v rámci programu Equal ministerstva práce a sociálních věcí zpracoval loni Sociologický ústav.
Většina mužské populace by sice ráda viděla svoji manželku v zástěře, ovšem polovina pouze za předpokladu, že by to bylo i její přání. Třetina mužů by naopak nikdy nechtěla, aby se jejich partnerka pohybovala jen po bytě.
Ženy nechtějí zůstat v izolaci
České ženy o práci stojí a cílevědomě se snaží skloubit roli matky, manželky a současně chodit do zaměstnání.
Ženy, jak vyplývá ze studie, chodí do práce proto, že je to baví (93 %), realizují se, najdou sociální kontakty či považují svoji práci za důležitou. Mezi hlavní důvody, proč ženy chtějí chodit do práce, patří ale i potřeba peněz (93 %), protože většina českých rodin se bez dvou platů prostě neobejde. Práce umožňuje ženám být i soběstačnými a nezávislými (75 % žen). Na 60 % žen chce využít svoje vzdělání. Pokud zůstávají české ženy v současné době doma, pak především proto, že prostě zaměstnání nemohou sehnat.
| Hlasujte v anketě pod článkem: |
| Domníváte se, že místo ženy je v domácnosti? |
České ženy by se možnosti pracovat nevzdaly ani tehdy, když by jejich partneři vydělávali tolik, že by rodina byla bez finančních problémů. Pouze okolo 50 % žen, zejména ve věku do 49 let a s malými dětmi, by si pracovní úvazek zkrátilo. Starší ženy by tak ovšem nečinily téměř vůbec. A to i přesto, že v Česku mají ženy nižší příjem za stejnou práci a jsou první na řadě, když se propouští.
Prestiž matky je nulová
Mezi hlavní důvody zájmu pracovat, praví se ve studii, patří i malé nebo vůbec žádné ohodnocení a prakticky nulová společenská prestiž ženy - matky, starající se o domácnost. Mezi významné důvody, proč ženy pracují, patří i potřeba sociálních kontaktů.
Přes 42 procent žen soudí o svých partnerech, že mají pro ně velké pochopení a vše řeší společně.
Ženy, které významně přispívají do rodinné kasy, považují "oficiálně" muže za živitele, ve skutečnosti má však česká rodina sice jednu hlavu, ale zato společnou - muže a ženu. V 85 procentech rodin se rozhoduje společně o financích, v 82 % se společně rozhoduje o tom, kolik bude v rodině dětí či jaké se koupí zařízení, v 84 % potom, kam se pojede na dovolenou.
Stále více mladých mužů vysokoškoláků své partnerce s jejími starostmi pomáhá, a to nejen tím, že se starají o rodinný vůz a garáž, jak to odpovídá běžné konzervativní představě muže o své pomoci rodině. Jsou to zejména mladé rodiny s vyšším vzděláním, kde se postupně daří bez dramat a problémů sladit práci, rodinu a děti, kde je běžná vzájemná spolupráce při výchově i zajištění chodu domácnosti.
