Muži prozatím o svou roli při rozmnožování nepřijdou, tvrdí lékaři

První zprávy o umělých spermiích se objevily v roce 2006, tehdy šlo ale o spermie myší. „Mají hlavičky, bičíky a hýbou se!“ chlubil se tehdy vedoucí vědeckého týmu z Newcastlu, kde se experiment podařil, profesor Karim Nayernia.

Výzkumný tým pomocí uměle vypěstovaných spermií oplodnil několik stovek myších vajíček, mláďata z tohoto umělého oplození přivedla na svět jedna samice. Jedno ze sedmi narozených mláďat zemřelo ihned po porodu, další žila maximálně pět měsíců, přestože se myši mohou dožít až dvou let věku.

„U mláďat myší se objevily defekty podobné těm, jež se vyskytly u klonovaných zvířat. Je to tím, že spermie uměle vytvořené z kmenových buněk nejsou naprosto identické s těmi, které vzniknou v samčích pohlavních orgánech přirozenou cestou. Nejsou tedy dokonalé, což dokazuje i to, že nedokážou aktivně vniknout do vajíček, které by měly oplodnit,“ vysvětluje ing. Josef Fulka, Jr., DrSc., který působí jako biolog ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze a zároveň je členem Centra buněčných terapií a tkáňových náhrad 2. LF UK.

Před rokem přišel tým profesora Nayernie s další převratnou zprávou. Z kmenových buněk člověka se podařilo vytvořit umělé lidské spermie. Tato informace rozdělila vědecký i laický svět na dva tábory. Jedni umělé spermie vítali jako velkou naději pro neplodné muže, oponenti vědce nařkli z toho, že zašli příliš daleko a vytvoření umělých spermií označovali za bezbožné rouhání se.

Po opadnutí emocí se ale ukázalo, že vše je mnohem složitější, než se na první pohled zdálo, a muži tím dostali ujištění toho, že se ještě pár let nemusejí bát uměle vytvořené konkurence.

„To, že se podařilo vytvořit umělé lidské spermie, ještě neznamená, že je možné takto oplodnit lidské vajíčko a začít uměle vytvářet lidi. Je téměř jisté, že se tak jednou stane, kdy ale dojde ke vzniku prvního lidského těhotenství z uměle vytvořených spermií, se ale zatím nedá ani odhadnout.

Nejprve se bude muset dojít k tomu, že úroveň experimentů u zvířat dospěje k takovému posunu v procesu oplození umělou spermií, který zajistí absolutní bezpečnost a následně tak bude použitelný i pro lidi. A pokud se tak stane, vyvstane další problém a to, která z laboratoří si troufne přistoupit k oplození lidského vajíčka umělou spermií za účelem vytvoření lidské bytosti,“ říká ing. Josef Fulka.

Podle všeho vědci budou nejprve zkoumat vývoj oplozených vajec po několik dní ve zkumavce a budou hledat možné odchylky od vývoje vajíčka oplozeného normální lidskou spermií. V okamžiku, kdy experimenty ukážou, že takto oplozené vajíčko nevykazuje ve vývoji odchylky, bude možné podstoupit další krok, tedy přenesení vajíčka do dělohy ženy.

„To bude ale velmi složité, prvním problémem bude etická otázka. Pokud oplození umělou spermií vznikne poškozený myší jedinec, je možné jeho život ukončit. Jak by se ale řešil problém s takto poškozeným lidským jedincem? Další komplikací bude legislativa, protože zákony v řadě států neumožňují manipulaci s kmenovými buňkami, případně ji umožňují jen za vědeckými účely,“ dodává Josef Fulka.

Vedle etických a legislativních problémů je ale při realizaci oplození uměle vytvořenou spermií další zádrhel. A to medicínský – komu takto vytvořená spermie má vlastně pomoci? „Je pravda, že kvalita spermií u mužů klesá. Muži mají stále méně spermií a horší se i jejich kvalita. Přesto ale stále platí, že mužů, kteří nemají žádné živé spermie je minimum, odhaduji, že méně než jedno, dvě procenta z těch, kterých se problém s početím potomka týká.

U všech ostatních párů, které podstupují proces asistované reprodukce nebo umělého oplození, je možné nějaké životaschopné spermie u muže najít a dvojici tak pomoci vlastní spermií,“ vysvětluje MUDr. Milan Mrázek, primář Centra asistované reprodukce kliniky ISCARE.

Kromě toho odborníci upozorňují i na to, že pokud je muž z nějakého důvodu neplodný, mohla by přenášet uměle vytvořená spermie i defekt, který by ve svém důsledku mohl stejný problém s neplodností vyvolat i u zplozeného jedince. „Je samozřejmé, že se každý člověk chce reprodukovat, otázka ale je, zda jedinec, který ví o své vadě, má právo tuto vadu vědomě předávat dál na své potomky, zda jim tím skutečně předává to nejlepší ze sebe samého.

V takovém případě je pak na zvážení, zda není vhodnější a bezpečnější cesta anonymního dárcovství spermií a umělé oplození jimi,“ dodává MUDr. Milan Mrázek.

Přesto, že tým profesora Nayernie naznačuje, že jeho výzkumy stále pokračují a že je na cestě k vytvoření umělé spermie, která bude stejně pohyblivá a životaschopná, jako je přirozeně vzniklá spermie, muži se o své místo v reprodukci určitě bát nemusejí. Žádná umělá spermie totiž nebude schopna zajistit psychické a fyzické pocity, které lidstvu odpradávna přináší samotný milostný akt, který za rozmnožováním stojí. Pokud umělé spermie pomohou některým neplodným párům, zcela jistě muže nebudou schopny plně nahradit v celém milostném aktu.

Je tak pravděpodobné, že scénář filmové Sexmise, kde planetu ovládly ženy, které si ve všem plně vystačily, v dohledné době určitě naplněn nebude.