Článek
Pokud se pánům líbí třeba ženy s velikými ňadry, představuje pro ně bujné poprsí nesporný sexuální fetiš.
Jakmile dámy začnou u partnerů obdivovat například husté vlnité vlasy, zařadily se mezi fetišistky vlasového porostu. A pokud naopak milují plešouny, patří mezi stále početnější klan, který vyznává holou leb jako znak sexuální zdatnosti a pohlavní výkonnosti. Ostatně mají pravdu. Nedostatek vlasů patří skutečně mezi ty pravé mužské sekundární znaky, protože ho ovlivňuje hojnost mužských pohlavních hormonů.
Ne každý fetišismus má ovšem racionální zdůvodnění. Některé sexuální preference jsou střízlivým rozumem nepochopitelné. Fetiš nemusí mít k sexuálnímu objektu žádný tělesný vztah. Lidé mohou jevit erotický zájem třeba o gumu nebo kožešiny, milují vysoké boty, podprsenky, případně jiné součásti garderoby. Poněkud kuriózně působí zbožňování věcí nevábných (třeba zápach lidského potu) nebo přímo odporných: stolice, moči a všelijakých smradlavých odpadků. Celý ten seznam hnusu pak končí zájmem o mrtvoly. Nekrofilii můžeme totiž počítat mezi zvláštní odrůdu fetišismu.
Pokud pátráme po původu všelijakých zvláštních preferencí, nemusíme vždycky vycházet jenom z lidské sexuality. Ani náboženská výchova není vlastně možná bez fetiše. Primitivní náboženství věřila v možnost převtělení duše lidské i božské do zvířete. Proto byla zoofilie považována v mnoha kulturách za náboženský obřad. Vzpomeňte na báji o Ledě, která byla oplodněna labutí, ve kterou se přeměnil sám Zeus.
Své sexuální symboly mohou lidé znázorňovat nejen dvourozměrnými obrazy, ale také trojrozměrnými loutkami a sochami. Nafukovací panna se stala obligátním inventářem v seznamu erotických sanitárních pomůcek. Dříve se ovšem museli fetišisté spokojit s méně dokonalými kamennými sochami ve volné přírodě. Milovníkům těchto nehybných objektů se říká statuaristé. Ještě začátkem dvacátého století figurovaly jejich avantýry v černých kronikách dobového tisku. Dnes už se stáhnou se svou nafukovací hračkou do soukromí a bulvární zpravodajství přichází zkrátka.
Fetišismus může řadu lidí dráždit. Pokud ovšem fetišista nikomu svým jednáním neubližuje, jsou jakékoliv intervence v podstatě zbytečné. Jediný doporučený postup je nechat ho být. Stejně jako nebudeme jedněm dámám zabavovat růžence a jiným vibrátory, ponecháme gumovým statuaristům jejich nafukovací milenky. A pokud je někdo zatížený na dámské prádlo, měl by si ho kupovat v obchodě. Případně si nechat dát nějakou tu podprsenku nebo kalhotky darem. Kdyby je totiž náhodou sebral se šňůry na balkóně, mohl by být po zásluze potrestán. Nikoli za fetišismus, nýbrž za krádež.
