Migréna se musí hýčkat

Dalším příznakem je únava a naprosté vyčerpání. Migréna patří mezi tzv. primární bolesti hlavy, u kterých se nepodaří běžným vyšetřením ani ostatními vyšetřovacími metodami prokázat příčinu. "Jen ten, kdo zažil záchvat migrény, si dovede představit, co všechno pacient prožívá. Kromě bolestí se přidává spousta nepříjemných pocitů. Žízeň, časté močení, průjem, bolesti břicha, třesavka, zimnice nebo naopak pocit horka a pocení. Časté jsou i problémy na pracovišti, protože v záchvatu bolesti není migrenik schopen pracovat, a i když se přemůže, je jeho pracovní výkon poznamenán. Nemocní jsou výrazně vyčerpaní, chybí jim radost ze života, často užívají, víc než je běžné, analgetika, mají deprese a nezřídka končí na psychiatrii.

Velmi rozšířené jsou také sekundární bolesti hlavy. Většinou je důvěrně známe a obvykle jsou příznakem jiného onemocnění. Hlava nás například bolí při zánětu vedlejších dutin, při neléčeném vysokém tlaku, při onemocnění oka, kde se nevytváří na sítnici ostrý obraz, i při onemocněních mozku. U těchto bolestí může mít nerozpoznání příčiny neblahé důsledky, které mohou vést dokonce až k smrti pacienta," vysvětluje MUDr. Eva Medová z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady při 3. LF UK.

To ale v žádném případě není případ migrény či jiného typu primární bolesti hlavy. Právě proto lékaři mnohdy migrénu podceňují, vždyť přece nejde o život a nepřikládají jí žádný velký význam. A dokonce i dnes svým pacientům poradí, aby se s bolestí smířili, a tvrdí, že jim nemohou pomoci.

Asi jedna pětina migreniků trpí tzv. aurou neboli předzvěstí bolesti. Podkladem pro vznik aury je porucha prokrvení v některém z mozkových laloků. Jde-li o týlní lalok, kde je uložena zraková kůra, je aura zraková. Pacient náhle přestává vidět, jindy vidí třpytivá světla, jiskřičky, barevné vlnovky někdy dokonce ohňostroj. To je nejčastější typ aury.

Když je postižen lalok temenní, jde o auru senzitivní. Pacient cítí mravenčení, brnění na půlce těla. Jiné typy aury se projeví slabostí v končetinách a jindy pozoruje třeba poruchu řeči. Vzácná je aura čichová. Jediné, čím se nemocní mohou utěšit, je, že všechny typy aury odezní do 30 minut. Průměrná délka jejich trvání je 10 minut. Tento údaj je velmi důležitý, protože pokud aura neodezní ve stanovené době, pak by mohlo jít o náhlou cévní mozkovou příhodu.

A pak se rychle rozvíjí bolest. Typický je i její začátek, začíná na jedné polovině hlavy, nejčastěji v oblasti očnice. Během záchvatu se může rozšířit na celou hlavu. Vždy se zhoršuje při fyzické aktivitě a při předklonu hlavy, proto se nemocní vyhýbají pohybu a třeba i jen změnám polohy.

Zcela charakteristické jsou i další příznaky, např. pocit na zvracení i vlastní zvracení. Někteří lidé zvracejí dokonce 10 až 12x za den. To samozřejmě člověka velmi vyčerpá, a tak k obtížím přibude ještě odvodnění organismu a změna iontového složení vnitřního prostředí.

"Je už jednoznačně prokázáno, že existuje určitý genetický předpoklad pro její vznik. Jsou známy rodiny, kde se migréna po generace dědí.

Podnětem, který vydává povel ke vzniku záchvatu, jsou nervové buňky uložené v mozkovém kmeni. Důležitou roli hraje i trojklaný nerv, který přenáší vzruchy k cévám mozkových plen. Tím zde dochází ke vzniku sterilního zánětu, který zase roztahuje cévy mozkových plen, a to je také to, co nás ve výsledku bolí. Aby migrenici neměli málo potíží, mají také špatné mechanismy, které normálně dokáží bolest tlumit. Proto bolest trvá dlouho," uvádí doktorka Medová.

Není problém stanovit správnou diagnózu, chce to jenom mít dostatek času na pacienta a vyptat se ho na všechny potíže. Pak by mělo následovat běžné vyšetření pacienta, včetně změření krevního tlaku a vyšetření krční páteře. Neexistuje totiž žádné pomocné vyšetření, které by jednoznačně stanovilo diagnózu primárních bolestí hlavy - tedy migrény. Zkušenosti a znalosti lékaře jsou nenahraditelné, veškerá další vyšetření totiž slouží jen k vyloučení sekundární bolesti hlavy. Pokud si praktický lékař není v diagnóze jistý, měl by se obrátit na neurologa. Někdy je ke spolupráci třeba pozvat i očního a ORL lékaře k vyloučení zánětu dutin nebo specialistu vertebrologa, protože zpravidla bývá postižena i krční páteř.

Jak se vyhnout záchvatu Migrénu většinou vyprovokují faktory vnitřní nebo zevní. Vnitřní - to jsou např. hormonální změny (menstruace) či hormonální antikoncepce. Záchvat vyvolá také hladovění a nedostatek tekutin. Pokud se včas nenajíme, dojde k poklesu krevního cukru a bolest je na obzoru. Migrenik by měl pravidelně jíst nebo s sebou nosit něco k zakousnutí. Velmi důležité je dodržování pitného režimu, pokud celý den skoro nic nepijeme, nemůžeme se vzniku záchvatu divit. Zevní vlivy - nejčastěji je to vliv počasí, rychlé střídání atmosférického tlaku, při cestování to zase bývá změna nadmořské výšky. Svoji roli sehraje také stres, silné emoce či nedostatek spánku. K typickým vyvolávajícím faktorům patří alkohol - především červené víno. Nezáleží na množství i malá sklenka dokáže divy. Nejhorší je kombinace nevyspání, alkoholu a kouření. Také diskotéka a často i filmy se světelnými efekty a velkým hlukem nejsou pro migrenika vhodné.