Mezi psychopaty je pravděpodobně více žen, než se doposud myslelo

„U psychopatek je méně nápadné chování než u psychopatů. Jejich sklony k násilí se projevují spíše slovně než fyzicky a jejich nepřiměřené reakce jsou tak méně viditelné. Může jít například o šíření pomluv a lží za účelem osobního prospěchu,“ vysvětluje pro deník The Guardian Boddy.

Podle něj jeden z problémů spočívá v systému identifikace psychopatů, který je známý jako Levensonova sebeposuzovací škála psychopatie (LSRP). Část této metody má podle něj lépe identifikovat poruchy u mužů. To je způsobené tím, že zatímco první polovina hodnocení zjišťovala, jak je člověk citově odtažitý a manipulativní, druhá se zaměřovala na násilí a asociální chování.

„Druhá složka a její měřítka byla z velké části založena na zkoumání psychopatických zločinců za mřížemi. Mezi odborníky tak dnes převládá pocit, že tato metodika se k identifikaci ženské psychopatie prostě nehodí,“ zmínil Boddy.

Podle jeho slov odborníci provedli méně studií zabývajících se zmíněnou poruchou u žen než u mužů a posuzovatelé se mohou zdráhat označit ženy za psychopatky.

Některé odhady uváděly, že poměr psychopatů mezi muži a ženami může být 10:1, ale Boddyho výzkum, který využíval pouze první část systému LSRP, naznačoval odlišná čísla. „Je to téměř jedna ku jedné,“ uvedl Boddy, ačkoliv poznamenal, že k získání přesnějšího obrazu by bylo zapotřebí rozsáhlých studií na náhodně vybraných dospělých osobách.

„Odhady ukazují, že existuje asi 23 procent mužů, kteří sice nejsou označeni jako psychopatičtí, ale mají dostatek rysů, aby byli pro společnost problematičtí,“ řekl Boddy. Jeho vlastní výzkum naznačil, že takové vlastnosti nejsou neobvyklé ani u žen. „Přibližně 12 až 13 procent žen má dostatek těchto rysů,“ prohlásil.

Rozpoznání psychopatie je podle Boddyho důležité, jelikož takové osoby mohou například zneužívat a  šikanovat zaměstnance. Jejich působení ve firmě může být tak značně negativní, a to nejen z pohledu firemní kultury, ale i toho, jak působí navenek.