Článek
Ze studie, jež soustřeďovala data o 6700 dětech ve věku mezi čtrnácti a patnácti lety, vyplynulo, že lednoví až březnoví zrozenci měli ve škole podstatně lepší známky než jejich spolužáci. Na zcela protichůdném pólu pak stáli ti, kteří se narodili v posledních třech měsících v roce. "Nás samotné překvapilo, jak velké jsou mezi nimi rozdíly," přiznal vedoucí týmu Lars Lien.
Při porovnávání dalších údajů se ukázalo, že členové nejhůře prospívající skupiny mají také značné obtíže při navazování přátelství. O rok dříve už bádali nad souvislostmi mezi měsícem zrození a lidskými vlastnostmi vědci zabývající se demografickým výzkumem z rostockého Institutu Maxe Plancka. Takříkajíc profiltrovali data o více než jednom miliónu obyvatel.
Podzimní děti žijí déle než jarní
Zjistili přitom, že lidé, kteří se narodili na podzim, žijí zřetelně déle než jarní příchozí. Zřejmě kvůli tomu, že novorozenci, kteří spatří světlo světa v zimních měsících, jsou náchylnější k civilizačním chorobám, zejména k nemocím srdce a cév.
Obdobně to je i s rizikem rakoviny. Nejméně ohrožuje narozené mezi květnem a srpnem. Navíc teplo a světlo, které vítaly človíčka při jeho zrodu, se promítají i do jeho vzrůstu a životního postoje.
Lidé narození na jaře a v létě jsou optimisté
Tito lidé jsou podle statistických podkladů vyšší a ve všech směrech optimističtější než jejich podzimní a zimní vrstevníci. Stejné zdroje pak uvádějí, že zrodu leváků svědčí září až únor, jarní děti mají sklony k plachosti a ostýchavosti a letní vidí svět spíš růžově. Vědci se domnívají, že se na většině i pro ně ohromujících zjištění podepisují životní zkušenosti, jež novorozenec učiní v prvních týdnech života.
Světlé a prosluněné dny ho totiž formují zcela jinak než zimní temné a krátké. Racionální vysvětlení se jim však pro vzájemnou souvislost mezi měsícem zrození a zjištěnými skutečnostmi nalézt zatím nepodařilo. Vše, jak sami uvádějí, naznačují pouze statistiky.