Článek
Je fakt, že ve srovnání s miliardami mužských spermií může tato marnotratnost vypadat směšně. Nicméně kdyby jenom pětina vajíček byla oplodněna, měla by každá žena více dětí nežli legendární rekordmanka, Ruska Feodora Vasiljevová, která žila v letech 1725-65. Podle Guinnessovy knihy rekordů porodila 69 dětí, z toho 16 dvojčat, 7 trojčat a 4 čtyřčata. Pozoruhodné je i to, že jen dvě ze všech dětí se nedožily dospělosti.
Vraťme se však k hledání odpovědi na položené otázky. Na první pohled se zdá být vysvětlení prosté. Příroda dělá všechno pro to, aby každá zdravá žena měla v průběhu své plodnosti co největší šanci otěhotnět a přivést tak na svět co nejvíc svých potomků.
Jenomže stovky menstruačních cyklů nejsou podle všeho původním záměrem přírody. Ženy primitivních lovců či sběračů, kteří dodnes žijí na úrovni doby kamenné, mají těch menstruací mnohem méně. Díky složení potravy bez zemědělských produktů a kočovnému způsobu života netrvá jejich plodné životní období třicet let, ale sotva polovinu této doby. A když se k tomu připočítá ještě období kojení, které u nich běžně trvá i několik roků a žena při něm nemenstruuje, je jasné, že tak velká plodnost je důsledkem civilizace.
Modernizace zvyšuje plodnost
Moderní způsob života a přebytek potravin v průmyslově vyspělých zemích nezpůsobují lidem jen takzvané civilizační nemoci, ale ženám také nadměrnou plodnost. A s ní i tu zdánlivě zbytečnou a nesmyslně se pořád opakující ztrátu krve.
Proč se její periodicita tak nápadně podobá fázím měsíce, o tom existují četné dohady. Jeden z nich to například vysvětluje jakýmsi atavismem zděděným po prapředcích: ovulace se vyplácela hlavně za měsíčního úplňku, snad proto, že bylo lépe vidět na noční sexuální hrátky.
Jinak musíme považovat ty stovky menstruací za civilizační artefakt. Jakousi daň zaplacenou za to, že jsme opustili primitivní způsob života. A jelikož je návrat do pralesa nemožný, musíme se s tímto jevem chtě nechtě smířit a nadměrnou plodnost regulovat antikoncepcí. Selský rozum pak napovídá, že k nejlepším prostředkům nebudou nejspíš patřit ty, které pravidelné krvácení usilovně vyvolávají, ale spíš ty, které ho na delší dobu zablokují.
Ochrana proti žralokům
Na nedávném celosvětovém gynekologickém kongresu v Santiagu de Chile je propagoval jeden pan profesor z Brazílie. Snažil se dokázat, že kromě většího komfortu mohou ženám reálně poskytnout větší bezpečí. Ani ne tak při poskakování v tělocvičně, jako spíše při koupání na veřejných mořských plážích. Menstruující žena tam podle něj může představovat dokonce smrtelné nebezpečí. Nejen sama pro sebe, ale i pro své okolí.
To nemá nic společného se středověkými pověrami, že v blízkosti takových žen vadnou květiny a kazí se ovoce. To souvisí se žraloky. Dokáží ucítit krev ve vodě i na vzdálenost několika kilometrů. Proto mají v Brazílii menstruující ženy na některé pláže vstup přísně zakázán. Na antikoncepci, která blokuje pravidelné krvácení, však většina žen neoceňuje větší bezpečnost před žraloky, ale spíš zmíněný komfort.
Hlavní výhradou proti ní bývá to, že je nepřirozeným zásahem do přirozených přírodních rytmů. Z toho, co jsme si řekli o plodnosti žen primitivních lovců či sběračů je zřejmé, že má blíž spíše k návratu k nim.
