Článek
Proč novináři vyhrocují tak přehnaně ten problém? Okurkové scéně českých médií už nestačí instituce Klokánek, kde vás odborníci ještě v klimakteriu přijmou na oddělení nezletilých, pokud si budete před obličejem držet plyšáka. Stejně jako jim nestačí hysterické matky v roli únosců vlastních dětí. A slabým čajem jsou pro ně také nevěry politiků, protože v manželství vydrží málokdo z nich.
Pokles porodnosti má do skutečné katastrofy daleko. Stačí se podívat na celosvětový populační růst. Ve druhé polovině 20. století se lidstvo na zemi ztrojnásobilo. A že se to zrovna netýká Čechů? Tak se sem prostě přistěhuje někdo jiný. A i kdyby se nepřistěhoval, pořád je nás dost. Stačí nastoupit do tramvaje v dopravní špičce nebo stát v kolonách na dálnici.
Pokud se vyplní chmurné předpovědi, bude na Zemi v roce 2100 přibližně 10 miliard lidí. Víc už jich tato planeta asi neunese. Ale to jistě není ten důvod, proč u nás lidé nechtějí dvě a více dětí. Tou skutečnou příčinou je zřejmý trend: celý náš život se stále víc a víc podrobuje ekonomickým zákonům. A z ekonomických důvodů je dítě naprostým nesmyslem.
Penzista se začíná vyplácet
Chicagská ekonomická škola ho hodnotí buď jako statek spotřební nebo kapitálový. Spotřební statek si lidé pořizují pro okamžitý užitek. Nemusíme se však nijak zvlášť přesvědčovat o tom, že takový ekonomický užitek je v případě dítěte naprostou fikcí. Pokud spočítáte náklady na ně a v rodinném rozpočtu pečlivě vyplníme rubriky má dáti a dal, není o čem mluvit. A jak je to s tou kapitálovou investicí? Přináší dítě nějaký dlouhodobý výnos, třeba v zajištěné podpoře ve stáří? Přeplněné domovy pro seniory svědčí o něčem jiném. Ale nejen to. Některé z dětí netrpělivě čekají na výplatní termín důchodu svých přestárlých rodičů a okamžitě ho zužitkují. To svědčí o finančních tocích spíše opačným směrem. Pak nikoli dítě, ale penzista se začíná vyplácet.
Když se na to podíváte střízlivým pohledem, musíme se divit, proč vůbec někdo nějaké děti zplodí. Jsou prodělečným podnikem. Ještě že jsme se dočetli o výzkumu oxfordské badatelky Catherine Halinové. Ta všechny ženy rozdělila do tří typů:
* I. ženy orientované na rodinu a domácnost,
* I. ženy orientované na rodinu a domácnost, * II. ženy orientované na zaměstnání a kariéru,
* III. ženy adaptivní, snažící se skloubit práci a domácnost.
Propopulační politika miluje ty první. Je jich bohužel jen asi 20 procent. Těch druhých bývá zhruba stejně. Sůl země pak tvoří 60 procent těch adaptivních. To jsou ty přebornice, které zastanou všechno. Buďme rádi, že je jich více než polovina. A pokud se týká poplašné zprávy o 10 miliardách lidí v roce 2100? Každá špatná zpráva by prý měla být vykompenzována zprávou dobrou. Jedna mě napadá: v roce 2100 už to bude nám všem, nebo téměř všem, srdečně jedno.