Manipulace se týká každého z nás

„Když jsme byly děti, rozhodovaly jsme se na základě našich chtění a tužeb. Avšak, po nějaké době přišli rodiče, školství a společnost, kteří nám začali diktovat. Co bychom měli, co musíme a jaké máme povinnosti. A tak jsme se v určité době života naučili poslouchat příkazy a zákazy ostatních, máme v sobě zakořeněno, že je zapotřebí dodržovat pravidla i způsoby chování,” vysvětluje koučka Lenka Černá ze Školy pro ženy.

„Rozhodujeme se primárně na základě pocitů strachu a chováme se tak, abychom nikomu neublížili. Není to však někdy na škodu? Zkuste se tedy zamyslet nad tím, co všechno děláte jen proto, že musíte a měli byste. A zda není možné dělat více to, co chcete a po čem toužíte,” dodává koučka.

Zesměšňuje ostatní, hlavně na veřejnosti - často jeho zesměšnění může vypadat jako holá legrace, avšak vás jeho chování vnitřně zabolí a necítíte se v ten okamžik dobře.

Organizuje všem život - máte otce, který má ve všem první i poslední slovo. O víkendu budeme dělat tohle, máma dneska uvaří řízky a tečka. Manipulátor má tendenci všechno organizovat a v jeho přítomnosti nemá prakticky nikdo šanci si dělat něco po svém.

Přehání svůj vlastní význam - slyšíte často od svého šéfa, jak říká: „Beze mě by to tady nemohlo fungovat,“ anebo: „Zrovna mám veledůležitý hovor z Ameriky.” Manipulátor má vždy tendenci povyšovat vlastní existenci a neustále dávat najevo všem ostatním, jak je důležitý a nepostradatelný.

Odchází uprostřed diskuze - manipulátor dává rád najevo svoji sílu tak, že odchází uprostřed debaty, pokud mu nevyhovuje anebo ji jakýmkoliv způsobem přerušuje. Dává také dalším účastníkům jasná ultimáta typu: „Dokud se na to budeš dívat tímhle způsobem, nebudu se s tebou ani bavit.”

Dokazuje si vlastní moc - a to tak, že druhému svou moc neustále předhazuje anebo v něm vyvolává strach ze své autority. Používá věty typu: „Jsem tady ředitelem a to byste si měli uvědomit,“ anebo: „Já té holce ještě ukážu, mohu jí zařídit velké problémy.”

Používá krutou upřímnost a věty typu: „Nechtěl jsem ti to říkat, ale musím být upřímný,“ nebo: „I když tě to zasáhne, nic jiného mi nezbývá.”

Rád používá slova typu měl bys a musíš - podle této zásady je v podstatě každý rodič manipulativní. Tato dvě slůvka rodiče často používají v nezdravé míře a celý život dítěte je poté jen o musím a měl bych, nikoliv o toužím a chci. Manipulátor pak uvnitř jedinců neustále pomocí těchto dvou povelů způsobuje pocit viny, pokud něco neudělají. Jsou pak otrokem sebe, protože pořád něco musí a měli by.

Popírá vlastní chyby a nikdy je nepřizná -  Používá často věty typu: „Cože, já,“ nebo: „To si tedy nepamatuji, že bych něco takového řekl.”

Má dar na vyhledávání citlivého místa - např. kamarádka moc dobře ví, že vás trápí větší zadek, přitom si neodpustí tento fakt zmínit ve společnosti apod. Manipulátor jednoduše umí vycítit slabé místo druhého a do něj se velice dobře trefovat.

Křičí a vzteká se - tak aby se ho ostatní báli nebo měli neustále pocit viny či strachu.

Zkuste jeden týden pozorovat své emoce a pocity, když jednáte s druhými a také, když se rozhodujete o nákupu. Kdykoliv budete cítit výše uvedené emoce, zapište si jejich zdroj na papír.

Zde je praktická pomůcka, jak manipulátora rozpoznat.

Jak sami vidíte, na manipulaci a podvědomé ovládání můžete natrefit na každém kroku.

Pro začátek je důležité, že jste si emoce a ovládání své osoby vůbec uvědomili. Existují dva způsoby, jak manipulátora odvrátit:

Aktivní obrana - v tomto případě budete aktivní a jasně sdělíte druhému svůj nesouhlas. Dá se říci, že jeho negativní působení odvrátíte a “zašlete” mu energii zpět. Prostě rázně vyslovíte nesouhlas anebo mu rovnou řeknete, že si jím nepřejete být manipulováni.

Pasivní obrana - tento přístup je někdy efektivnější, než v případě aktivní obrany. A to hlavně v případě, že druhý nebude ochoten si přiznat chybu v jednání, nezmění svůj přístup. Pasivní obrana spočívá v tom, že na slova druhého nebudete reagovat, debatu rychle ukončíte a odejdete z ní. Avšak sami v sobě si “ukotvíte”, že se nenecháte ovládat.

Kouč Ivo Toman ještě varuje před reciprocitou: „Někdo vám něco poskytne, vy to přijmete, ale on pak požaduje, abyste mu to nějak vrátili. Jde o staré známé ,dávej a pak ber a ber a ber…‘ Odmítněte proto počáteční laskavosti či ústupky vůči vaší osobě, pokud cítíte, že by po ní mohla následovat žádost o něco.“